Dosavadní model fungování naší ekonomiky nastavený v 90. letech minulého století začíná být vyčerpaný. Objevuje se stále více překážek, které nás brzdí na cestě, abychom se měli všichni lépe. Za 30 let jsme se naučili perfektně vyrábět, ale většinou pro ostatní.
Na našich podnikatelských misích s představiteli státu vidím, že české výrobky mají ve světě stále dobré jméno, lidé je mají spojené s kvalitou a tradicí. Když ale dodáváme jen malé součástky do ledniček a aut finálních výrobců, celou slávu sklízí někdo jiný. A s ní i vysoké marže, ze kterých bychom mohli lépe platit naše lidi a dál je investovat. Proto potřebujeme druhou transformaci ekonomiky. To znamená více finálních výrobců s jasnou vizí, kvalitními produkty a na ně navázanými službami, které dokážou prodat po celém světě.
To ale jen těžko půjde bez lidí. Nedostatek zejména kvalifikovaných odborníků naše firmy brzdí už teď. V následujících letech budou do důchodu odcházet Husákovy děti, ročně z trhu práce odejde o 30 tisíc lidí více, než na něj přijde mladých absolventů. I proto musíme už teď začít pracovat na digitální transformaci. Potřebujeme naše výroby digitalizovat, nahradit těžkou manuální práci stroji. Chytře robotizovat a automatizovat vše, co jde.
Mám radost, že rok od roku roste podíl firem, které mají zpracovanou nebo zpracovávají strategii své digitální transformace. Ukazují to naše každoroční průzkumy, které mapují zavádění Průmyslu 4.0 ve firmách. Těší mě hlavně fakt, že nad svou transformací podniky stále více přemýšlejí v kontextu celé výroby. Koupit jednoho robota a myslet si, že něco vyřeším, to není správná cesta. Mezinárodní strojírenský veletrh tyto a další trendy, kam se digitalizace posouvá, představí.