A naše role? Snažíme se pomoci překonat uvedené problémy a uvést věci do pohybu. Někdy se to podaří, někdy ne. Nejsme konzultanti, ale snažíme se zapadnout do inovačního týmu a obohatit ho vhodnými inovačními postupy a metodami, dívat se na věci jinak, tlačit věci k tomu, aby nezůstaly na papíře. Vždy se snažíme přinést tři hodnoty pro partnera – vytvoření vlastní metodiky inovačního procesu, rozvinutí praktických znalostí v týmu a dosažení výsledku projektu. Při inovacích je však třeba si uvědomit, že neúspěšné pokusy a slepé uličky jsou také výsledky a že na to, aby vznikla jedna úspěšná inovace, je někdy třeba rozpracovat i desítky nápadů.
MM: Uveďte a odůvodněte prosím jednu případovou studii za všechny, kde se vám podařilo ve firmě realizovat zajímavou výrobkovou či technologickou inovaci a popište stručné milníky od prvního impulzu až po závěrečný výsledek.
Prof. Košturiak: Nikdy nepoužívám formulaci, že se „nám podařilo něco ve firmě realizovat“. Podařilo se to lidem z firmy a já věřím, že my jsme jim přitom pomohli, obohatili jsme řešení, používané postupy i lidi ve společném týmu. Z posledních let mám velmi dobrý pocit ze slovenské firmy OMS Lighting, kde spolupracujeme přímo s majitelem a inovace probíhají v celém podnikatelském modelu. Možná v některém článku v MM Průmyslovém spektru detailněji popíšu jejich cestu k inovacím. Ve zkratce – firma, která začala z nuly před 19 lety, dnes patří ke světové špičce v oblasti světelné techniky, v inovačním centru pracuje 100 lidí a v celé firmě téměř 1 000. Firma exportuje do 130 zemí světa, definuje světové standardy v oblasti světelné techniky (LQS – Lighting Quality Standard), má neuvěřitelnou flexibilitu a schopnost reagovat na nejnovější trendy v oblasti designu, materiálů a nových technologií, inovuje i v oblasti distribuce a komunikace se zákazníky a dosahuje nadprůměrné ekonomické výsledky, které investuje zpět do inovací.
My však pracujeme na inovacích i v naší vlastní firmě – jako příklady bych uvedl Podnikatelskou univerzitu, portál Podnikaj a ži!, vlastní vývoj e-biku a designérsko-poradenské společnosti v oblasti e-mobility, pracujeme na podnikatelském modelu Agrokruh, propojování lokálních výrobců a spotřebitelů apod.
MM: Česká republika se propadá v žebříčcích hodnocení konkurenceschopnosti. V čem vy osobně vidíte největší problém tohoto stavu?
Prof. Košturiak: Existují různé žebříčky, kde se zohledňuje i státní byrokracie, korupce, nevymahatelnost práva, úpadek školství a mnohé další faktory. Myslím si, že to zrcadlí stagnaci české i slovenské společnosti a pokrok jiných, mnohem dynamičtějších zemí, na které se u nás ještě někdy díváme jako na rozvojové. Souhlasím s profesorem Milanem Zeleným, že máme málo skutečných podnikatelů a mnoho podnikavců a spekulantů, kteří jsou sice bohatí, ale nikdy žádnou inovaci neudělali. Mám někdy pocit, že společnost stále nedocenila to, že jsou jejím hlavním motorem rozvoje podnikatelé, kteří vytvářejí pracovní místa, učí lidi řešit problémy a inovovat. Je mi někdy špatně, když vidím politiky, kteří by ve vlastních firmách zkrachovali za pár týdnů a žijí z toho, co podnikatelé vyprodukovali, jak se negativně vyjadřují na jejich adresu, jak hledají další „inovativní“ způsoby zmocnit se peněz podniků a podnikatelů.
MM: Jaké ekonomiky světa považujete za nejvíce potenciální s ohledem na jejich makroekonomický růst, atraktivitu pro investory, míru inovací či jejich komercionalizaci?
Prof. Košturiak: Nejsem makroekonom, ale myslím si, že třeba USA, Německo, Izrael, Singapur, Jižní Korea a mnohé další země mají potenciál. Německo má výborný vzdělávací a vědecko-vyzkumný systém, též silné a inovativní podniky. USA přitahují nejlepší mozky z celého světa, umí je dobře síťovat a mají historicky rozvinutou podnikatelskou kulturu. Prosazují se i země jako Jižní Korea, která používá jakýsi „trystorming,“ zaměřený na akce, které možná nejsou perfektně promyšlené, ale umějí rychle korigovat chyby a učit se. Jejich vytrvalost je obdivuhodná. O Izraeli, který je velmocí v IT inovacích, se toho namluvilo a popsalo dost a takto bychom mohli pokračovat. Všimněte si, kolik renomovaných evropských podniků vlastní dnes lidé z Číny nebo z Indie, kteří se od kopírování připravují na udávání trendů. Některé nové, přelomové, technologie (např. elektromobilita) zvládají velmi dobře. Mění se i inovační přístupy – kdysi přecházely inovace například z prémiových a velkých automobilů do menších a jednodušších modelů. Dnes přecházejí mnohé inovace z menších modelů do prémiových – např. hospodárnost provozu, snižování hmotnosti a ceny.