Na podporu exportu se soustřeďují i další subjekty, které však již neposkytují kompletní informace potřebné k provedení průzkumu trhu. Jedná se např. o Českou exportní banku (dále jen ČEB), která je specializovanou bankovní institucí podílející se na systému státní proexportní politiky. Jejím posláním je zajistit státní podporu exportu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších služeb, které s vývozem souvisejí. Souhrnné informace o aktivitách ČEB jsou uvedeny na www.ceb.cz. Dalším subjektem, který nabízí exportérům své služby, je Exportní garanční a pojišťovací společnost (dále jen EGAP).
Významnou aktivitou společnosti je pojišťování vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům. Jedná se zvláště o teritoriální rizika a kombinaci teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik. Další informace o činnosti společnosti EGAP jsou k dispozici na adrese www.egap.cz. Poslední, čtvrtou možností jak získat potřebné informace je provést vlastní průzkum trhu, při kterém budou využity informace, jež jsou např. zveřejněny na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí (www.mzv.cz), www.export.cz, www.businessinfo.cz, www.worldbank.org apod. Informace, které daný podnikatel pro vstup na trh potřebuje znát, jsou vždy trochu specifické, ale obecně lze říci, že potřebuje o dané zemi znát následující:
- politické uspořádání a stabilitu,
- ekonomickou výkonnost země (HDP, vývoj zahraničního obchodu, inflace, nezaměstnanosti, směnný kurz a stabilitu měny, průměrný příjem a disponibilní příjem jednotlivce, regulace apod.),
- demografické faktory (velikost populace, rozmístění obyvatel v rámci daného regionu, spotřebu apod.),
- sociální a kulturní faktory (jazyk, náboženství, vzdělání, společenské třídy, postoje a hodnoty apod.),
- statistiku zahraničního obchodu (využití informací statistických úřadů daných zemí).
- velikost trhu,
- konkurenci (silné a slabé stránky konkurentů a konkurenčních produktů, analýzu domácích konkurentů a konkurentů, kteří produkt importují, koncentraci a rozdělení tržního podílu apod.),
- zaměnitelnost produktu,
- poptávku po produktu (úroveň tržní penetrace/saturace, sezonní poptávku),
- konkurenceschopnost produktu (zvyšování prodeje a předpovědi vývoje odvětví),
- ceny (obvyklé ceny na trhu, ceny konkurentů, poplatky spojené s importem, s poprodejním servisem, s ručením, příjmy, příspěvky, slevy apod.),
- prezentaci produktů (odpovídající velikost a balení),
- chování zákazníků a jejich charakteristiku,
- propagaci (reklamu, podporu prodeje, přijatelné metody a způsoby propagace, kulturní faktory ovlivňující prodej apod.),
- distribuci (náklady za dopravu, obvyklý způsob distribuce, podniky zaměřující se na distribuci produktů, předpisy distributorů, distribuční systém a obvyklou marži, propagaci dodavatelů, možnosti infrastruktury a uskladnění apod.),
- restrikce vztahující se na dovoz, poplatky a dokumenty (dokumenty získané od úřadů v zemích, kam podnikatelé hodlají importovat, obchodní smlouvy, přepravní dokumenty apod.).
Existuje také řada dalších údajů, které podnikatelé musejí před vstupem na zahraniční trh nezbytně znát a jež jsou specifické pro daný druh podnikání. Při úvahách a analýzách nového zahraničního trhu je nejvhodnější danou zemi osobně navštívit a utvořit si o tamní kultuře a zvyklostech vlastní názor, neboť je nutné být nejen odhodlán vstoupit na nový trh, ale také se na tento vstup řádně připravit. V článku je uvedeno několik způsobů, jak požadované informace získat, přičemž výběr závisí na možnostech a schopnostech podniku. I malé podniky nejsou z tohoto boje vyřazeny, neboť mnohé informace jsou k dispozici podnikatelům téměř zdarma. Věříme, že ti, kteří se řádně připraví na vstup na zahraniční trhy, budou úspěšní.
Ing. Lucie Kaňovská, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta podnikatelská www.fbm.vutbr.cz
Ing. Eva Tomášková, Ph.D.