Uplynulé období bezesporu patřilo k těm nejnáročnějším, která britská výroba pamatuje. Je odrazem jak konsekvencí plynoucích z brexitu, tak i reality pandemie covidu, která byla následována krizemi v subdodavatelském a energetickém sektoru. Nic však nezměnilo dlouhodobý strategický investiční plán Mazaku, který zůstal stabilní a vyplnil se do posledního písmenka. Ve Worcesteru jsem viděl výhody plynoucí z kontinuálních investic do lidí, výrobních technologií a výrobkových inovací, jež umožnily zvýšit objem zde vyrobených modelů o více než třetinu, a postupně i podíl na světových trzích. Na jednu stranu se raduji, že svět po všech těch kotrmelcích má stále, co se týče nových technologií, apetit, na druhou stranu je mi smutno z toho, že čeští výrobci obráběcích strojů v tom hrají čím dále menší roli. Jak se na tuto realitu „seshora“ asi dívá legendární jihočeský konstruktér pan Borkovec?