Zásadně se zvyšují požadavky na znalosti pedagogů o nejnovějších aplikacích vědy a techniky. Velmi užitečnou se stává úzká spolupráce vysokých škol a podniků. V České republice je úloha pedagogů společensky podceněna (nejen finančně). Spolehlivě ověřená mnoholetá praxe prokázala, že vynikající úspěchy ve výuce mají pedagogové, kteří se uplatnili tvůrčí činností v přednášeném oboru, na rozdíl od pedagogů, kteří po úspěšném ukončení studia působili v technické administrativě přímo na vysoké škole nebo kdekoliv jinde.
Spolupráce technických škol s průmyslem
Značný význam pro efektivní vzdělávání studujících a jejich uplatnění v praxi má plodná spolupráce technických škol a výzkumných oddělení podniků. Měl jsem možnost podrobně sledovat spolupráci vynikajících německých firem Siemens v Erlangenu a Carl Schenck v Darmstadtu se studenty technických univerzit, která se uskutečňovala vždy po dobu 10 měsíců v roce v rozsahu 16 hodin týdně na společném řešení současných problémů vývoje nových výrobků uvedených firem (řídicí elektronika, senzorika a spolehlivost nově vyvíjených výrobků). Většina spolupracujících studentů po ukončení studia nastupovala s hodnotnými zkušenostmi do spolupracujících podniků.
Bohužel ve většině našich podniků jsou výzkumné a vývojové kapacity minimální a ke spolupráci s vysokými školami dochází jen výjimečně tam, kde se realizují výrobky s vysokou přidanou hodnotou.
Proč panuje usilovná snaha o modernizaci výrobků
Současná, dosud nevídaná rychlost modernizace výrobků v porovnání s nedávnou minulostí je umožněna výpočetní technikou, senzorikou, novými technologiemi obrábění, novými konstrukčními materiály, miniaturizací elektronických obvodů a dalšími teprve rodícími se obory, které ovlivňují rychlost a kvalitu produkce. Důvody jsou evidentní. Zvyšuje se technická dokonalost výrobku a snižuje jeho pracnost. Zvýšená konkurenceschopnost inovovaného výrobku pozitivně ovlivňuje mzdovou a cenovou politiku hospodaření podniku a někdy i významně státu. Nejde jen o inovace jednoduchých výrobků ve stovkách či tisících kusů, ale často i o zlepšování statisíců výrobků, které bez zvyšování výrobních nákladů přispějí u různých strojních mechanismů k jejich ekonomicky výhodnějšímu provozu. Patří sem zdokonalování automobilových motorů, zavádění nových výrobních technologií a v poslední době též zavádění nových konstrukčních materiálů.
Důvody, které podstatně zvyšují prestiž technických věd a tedy i technických škol, jsou zřejmé. Je mimo pochybnost, že správné zaměření a zvýšení úrovně našich technických vysokých škol je v zájmu našeho technického průmyslu a tedy i v zájmu státu.
Průmyslu však chybí nejen inženýři, ale i technici se středoškolským vzděláním a odborně vzdělaní dělníci pro výrobní činnosti. Bylo by účelné, aby příslušná ministerstva analyzovala existující stav a navrhla postup, jak se s touto nepříznivou situací vyrovnat. V zájmu státu je závažný úkol naší vlády získat důvěryhodnou pozici mezi průmyslovými státy Evropské unie, navazovat s nimi vědeckotechnickou spolupráci a zkrátit působení celosvětové ekonomické a politické krize na náš průmysl a ekonomiku.
Technické vzdělávání je třeba dále rozšiřovat
Technickému průmyslu chybějí vzdělaní řemeslníci ve strojírenských a elektrotechnických oborech. Nynější věkový průměr této skupiny činí 40-45 let a každoročně se zvyšuje. Chybějí i techničtí pracovníci v těchto oborech se středoškolským vzděláním.
Učňovské školství vyžaduje naléhavé řešení. Kvalitních absolventů učňovských škol s výučním listem v základních oborech strojírenství, elektrotechniky a v komunikační technice včetně výpočetní techniky je velký nedostatek. Současné finanční oceňování jejich činnosti kladně překračuje vžité představy. Zahraniční dělníci často suplující jejich činnost nemají zpravidla srovnatelnou kvalifikaci. Řemeslu se vrací odborná i společenská prestiž.
Technickému průmyslu chybějí i absolventi středních odborných škol zakončených maturitou. Využívání jejich odborných znalostí v optimálním uspořádání výrobních a vývojových útvarů chybí. Výhodou těchto pracovníků je, že případné další vysokoškolské vzdělávání jim usnadňují cenné zkušenosti získané v dosavadní odborné činnosti.
V současné době jsou to převážně podniky s rozsáhlejší náročnou výrobou, které jsou iniciátory zřizování specializovaných učňovských a středních odborných škol pro rozšíření a zdokonalení vlastních výrobních a vývojových procesů. Příkladem může být Střední škola letecké a výpočetní techniky zřízená v Odoleně Vodě v bezprostřední blízkosti podniku Aero Vodochody, jehož požadavky na vzdělání žáků připravovaných pro práci v Aeru školy plní. Jde o obory výpočetní technika, informační technologie, obor letecký mechanik a další. Podobné řešení potřeby mladých speciálně vzdělaných dělníků a techniků bylo uskutečněno i pro kunovické letecké podniky Let Kunovice a Evektor.
Na závěr
Celosvětová ekonomická krize významně působí i na Českou republiku, jejíž ekonomika je velmi závislá na exportu. Tím naléhavější je zajistit optimální podmínky pro kvalitu a rozvoj produkce uvažované pro export. Jde o dlouhodobý úkol, který vyžaduje nejen iniciativu v podnicích, ale i z vládních pozic. S lítostí je možno konstatovat, že diskuse našich politiků se ani před předpokládanými volbami konkrétně nezabývala optimalizací podmínek pro rozvoj vědy, výzkumu, vývoje a produkce v našem technickém průmyslu. Dostatečně známý je nekvalifikovaný návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace na rozdělování financí pro základní a aplikovaný výzkum. Závažný dlouhotrvající problém rozvoje vědy, techniky a průmyslu nyní ještě podstatně zhoršuje narůstající nedostatek finančních prostředků. Dlouhotrvající a nekvalifikované řešení tohoto problému není dobrou vizitkou naší politické elity.
Jiří Černohorský
cernohorsky.jiri@gmail.com