CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

Veletrhy CIMT a EMO se vždy konají v tentýž rok (pozn. Jimtof Tokyo a IMTS Chicago pak v roce následujícím). Na obou veletrzích jsou prezentovány výrobní stroje – svislá a horizontální obráběcí centra na rotační a nerotační součásti, komponenty pro stavbu výrobních strojů, řídicí systémy, roboty, robotická výrobní pracoviště i výrobní celky pro hromadnou výrobu. Jedna hala je věnována strojům na zpracování plechů. I když na úvod zazní několik statistik, budeme se věnovat hlavně asijskému regionu a asijským produktům. I když evropské expozice se zajisté chlubily tím nejlepším, co lze aktuálně na čínském trh nabídnout, novinky si evropští výrobci pochopitelně schovávají až na podzimní veletrh EMO do Hannoveru.

Pekingské výstaviště je poměrně rozsáhlé – osm hal ve dvou řadách. Jak již bylo předestřeno, nejvíce vystavovatelů, celkem 838, bylo z pevninské Číny. Jeden celý pavilon si „zabral“ Tchaj-wan (123 vystavovatelů) a Hongkong (12). Ve statistikách se Tchaj-wan a Hongkong vyskytují samostatně jako „ostrovní“ Čína. Velkou expozici mělo Japonsko (69) a Jižní Korea (36) – opět národní expozice byly základ prezentace daného státu, avšak ne vždy bylo možné vystavovatele vměstnat pohromadě pod jednu vlajku.

Pouze dvě haly patřily evropským vystavovatelům a jejich národním expozicím. Největší evropskou expozici mělo Německo (224 vystavovatelů), pak Švýcarsko (61), Itálie (47) a Španělsko (15). Své zastoupení měly i USA, Velká Británie, Francie, Indie a další země. Oficiální statistiky uvádějí celkem 1 712 vystavovatelů, přičemž v tomto textu zmíněných 14 krajin tvořilo plných 87 % všech vystavovatelů. A těchto 14 zemí v globálním měřítku zároveň patří mezi nejvýznamnější výrobce (a mnohdy i spotřebitele) výrobní techniky na světě.

Finální statistiky uvádějí, že na CIMT 2019 zavítalo 139 079 návštěvníků, čímž veletrh v oboru výrobní techniky potvrdil své jedinečné postavení. Unikátní je i organizační stránka – drtivá většina návštěvníků na výstaviště přijíždí veřejnou dopravou.

Návštěvník procházející útrobami hal, ztrácejíc se mezi exponáty, si velikost výstaviště záhy uvědomí. Evidentně přestává růstu významu veletrhu vyhovovat. V letošním roce přibylo na okolních prostranstvích šest obrovských klimatizovaných party stanů, kterými museli vzít za vděk i světoví high-tech lídři, jako např. Harmonic Drive, Balluff, 3M, Zoller, Renishaw a mnozí další. Umístěni v těchto provizorních „halách“ byli v podstatě jen výrobci komponent a další subdodavatelé. Výrobní stroje zůstaly v halách. Odhadem největší expozici ze všech vystavovatelů měla japonská firma Mazak. Snad byla i o málo větší než expozice čínských „gigantů“ produkujících obráběcí stroje – firem Dalian Machine Tool, Shenyang Machine Tool, Jier, BYJC, QCMT&T Grop. A německo-japonskou firmu DMG-Mori, která v Hannoveru na EMO tradičně zabere celý jeden pavilon, bylo na CIMT tímto měřítkem „jednoduché“ přehlédnout.

Výstavy se tradičně samozřejmě účastní i přední čeští výrobci obráběcích strojů. Česká národní expozice byla umístěna mezi pavilony E2 a E3. Nacházela se v dobré společnosti – z jedné strany měla velký stánek firma Fanuc, z druhé Blum Novotest. Nejen o kolemjdoucí tedy nebyla nouze. České expozici dominovalo horizontální obráběcí centrum WHT 110S firmy TOS Varnsdorf. Jednalo se o „odlehčenou“ verzi stroje WHT 110C s paletizací, kterou firma představila na EMO 2017. Velkou expozici měla společnost Škoda Machine Tools a Toshulin společně s TOS Kuřim-OS a ČKD Blansko-OS. Dále pak vystavovaly firmy Fermat, KSK Precise Motion Kuřim, Hestego, Retos Varnsdorf. Přítomno bylo celkem 12 firem (o dvě méně než v roce 2017). Jediný TOS Varnsdorf vystavoval stroj, ostatní čeští výrobci se prezentovaly velkoplošnými tisky. Účast na veletrhu CIMT je pro české vystavovatele velmi nákladná, i když nevystavují obráběcí stroj. Každá exportní podpora ze strany MPO, organizací CzechTrade a CzechInvest i Svazu strojírenské technologie, výrobcům velmi pomáhá. Veletrh navštívila i skupina akademiků z VŠB-TU Ostrava – je dobře a s podivem zároveň, že i české univerzity objevují tento svět.

Slavnostní zahájení veletrhu proběhlo v úvodní den za účasti předních funkcionářů pořadatele – čínského svazu výrobní techniky CMTBA, národních svazů (USA, Německa, Španělska, Itálie, Indie … celkem 17 svazů a zástupci Cecimo), zástupců ministerstev průmyslu (lehkého a těžkého – čínské specifikum), ministerstva školství a dalších. Českou republiku na zahajovacím ceremoniálu tradičně reprezentoval Ing. Bedřich Musil ze Svazu strojírenské technologie.

Součásti veletrhu byla i tisková konference čínského svazu CMTBA. Na ni například zaznělo, že celková tuzemská produkce výrobních strojů pro zpracování kovů (obráběcí a tvářecí stroje) činila v loňském roce 23,5 mld. USD a spotřeba 29,1 mld. USD. U obou ukazatelů došlo k mírnému meziročnímu poklesu. Čína vloni vyvezla stroje přibližně za 4 mld. USD. Největšími spotřebiteli čínské produkce výrobních strojů jsou USA, Indie a Vietnam (opět zajímavý údaj). Vzniklý rozdíl, tedy stroje v hodnotě přibližně 10 mld. USD, pokrývá Čína dovozem ze zahraničí. Přiložená tabulka ukazuje největší producenty výrobních strojů. Není překvapením, že v popředí jsou Japonsko, Čína, Tchaj-wan a Jižní Korea. Ale je zajímavé, když se dá do souvislosti počet vystavovatelů Německa a Japonska a jejich objemy dovozu do Číny. Deváté místo pro Českou republiku je sympatické. Překvapením je osmá pozice Singapuru.

Obor výrobních strojů. Čísla více představitelná, a o to děsivější – o tom až příště. Zdroj: CMTBA
Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Pro všechny firmy, které chtějí v Číně uplatnit své výrobky, je důležité být vidět. Samozřejmě to platí i pro Českou republiku, byť (jen) s 12 vystavovateli. Pořád platí, že 99,9 (nebál bych se ještě dvě desetinná místa přidat) potenciálních čínských zákazníků české výrobce stále (ani historicky) jednoduše nezná nebo nepotřebuje.
Během veletrhu proběhla u všech firem celá řada jednání a prezentací, kterých se účastnil různý počet návštěvníků. Stroze lze konstatovat, že v české expozici bylo vážně rušno. Pro zajímavost a zároveň ukázku přístupu Číňanů k byznysu: na stánek firmy Toshulin přišla největší skupina v počtu devíti lidí, šest zákazníku najednou bylo řekněme obvyklé množství. Číňané prostě mají rádi delegace. Naštěstí většina jednání byla vedena v rozumném počtu osob.

Na CIMT 2019 došlo k dalšímu „odkrytí karet“ – zase o něco více se na stáncích zejména německých výrobců objevovaly čínské vlajky, na stáncích zněla čínština (a mezi stánky ruština). Na EMO v Hannoveru se toto pravděpodobně zdůrazňovat nebude, byť majetkové rošády se týkají (a budou týkat) pravděpodobně řady firem. Běžné bylo i to, že prezentace stánku byla kompletně v čínštině, přitom technika, která byla vystavena, byla „podezřele“ nečínská. Při hovoru vystavovatelé neskrývali to, že měřicí technika je původem z Německa. Na řadě stánků evropských producentů se ani nevyskytovali evropští delegáti. A bylo zajímavé sledovat nadšení obchodního zástupce předního evropského výrobce převodovek pro obráběcí stroje nad tím, jak se firmě rozšířil prodejní prostor, když (řekněme v době letošního veletrhu) zůstala v německých rukou třetina firmy.

Dovolím si přidat ještě jeden praktický postřeh z průběhu konání veletrhu, kterému pravděpodobně neunikl žádný z českých vystavovatelů a jež lze popsat jako posun v uvažování zákazníků. Léta platilo, že o jakosti, technických parametrech atd. západní výrobní techniky se příliš „nediskutovalo“. Zákazníci poměřovali evropské výrobky s evropskými. Bezpočetněkrát jsem byl asijskými zákazníky postaven do pro nás výhodného status quo: „Máme pokyn koupit obráběcí stroj z Evropy.“ V letošním roce, nevím, zda se stala módním trendem, standardem nebo se potenciální zákazníci mezi sebou domluvili – typická, častá, přitom samozřejmě legitimní otázka, které jsme byli vystaveni, zněla: „V čem jste lepší než asijská konkurence, v čem se odlišujete, proč si váš stroj máme koupit?“ Přičemž někteří zákazníci, kteří mají zkušenosti s evropskými obráběcími stroji, aniž by si počkali na smršť superlativů z naší strany, si ihned sami odpovídali. Koupili jsme si frézky, soustruhy atd. z Asie (myšleno samozřejmě Tchaj-wan, Japonsko a Jižní Korea). A ihned přidali zkušenost, že jsou tyto stroje parametrově na 90 % toho, co mají evropští vystavovatelé. Samozřejmě za nižší cenu. „Jak jsem nakoupil, tak prodávám.“ Na jednu stranu je nutné tyto poznámky brát s rezervou (vyjednávací taktika zákazníků vykazuje řadů úskoků a kliček), na druhou je nutné být ve střehu – konkurence nespí.

Na veletrhu byl nárůst konkurenčního prostředí ze strany asijských výrobců nepřehlédnutelný. O tom si povíme v dalším pokračování tohoto textu. A protože pořád platí, že do výrobních hal výrobců letadel, automobilů, samotných obráběcích strojů a dalších výrobních provozů se jen tak nedostanete, je návštěva CIMT výbornou sondou do proměn zejména čínské výrobní techniky. Zejména čínské, protože expozice Tchaj-wanu, Koreje a Japonska bude na EMO 2019 minimálně stejně úderná jako na CIMT.

Lubomír W. Novotný, Peking