Témata
Zdroj: archiv J. Zdebora

Za modulárními jadernými reaktory do Plzně

Již doslova za dveřmi je akce, která každoročně přiláká do Plzně všechny, kdo se zajímají o jadernou energii – výstava Jaderné dny. Ty letošní proběhnou ve dnech 14. září – 18. října, již tradičně v univerzitním kampusu Plzeň-Bory. První dva dny se zde bude konat Mezinárodní konference na téma Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy. Na podrobnosti, nejen k Jaderným dnům, ale k celé problematice jsme se opět zeptali Ing. Jana Zdebora, CSc., z pořádající Západočeské univerzity v Plzni, který je duchovním otcem Jaderných dnů.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane Zdebore, již je jistě v plném proudu příprava letošních Jaderných dnů. Budou se v něčem výrazněji lišit od těch loňských?

J. Zdebor: V letošním roce jsme nově zařadili do programu téma potenciálního využití modulárních jaderných reaktorů (SMR) pro teplárenství. Tomu se bude věnovat druhý kulatý stůl, který zahajuje druhý den úvodní mezinárodní konference.

V Evropě je v oblasti jaderné energetiky jednoznačně lídrem Francie, která provozuje 56 energetických jaderných reaktorů, jeden má ve výstavbě a v příštích letech plánuje postavit nejméně šest nových jaderných bloků,“ říká Jan Zdebor.
(Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Co konkrétně mohou tedy návštěvníci letos čekat?

J. Zdebor: Využití malých modulárních reaktorů, jako potenciálních zdrojů tepla pro české teplárenství. To je nemalý úkol, vzhledem k tomu, že jsme v ČR, ve snaze přispět k řešení environmentálních problémů, zahájili přípravu na odklon od využívání uhlí, jako převažujícího energetického zdroje pro získávání tepla. Věřím, že jak úvodní přednášky tohoto tématu, které zazní u kulatého stolu, tak i následující jednání v sekcích přinesou řadu nových informací.

Výstavní část Jaderných dnů 2023. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Které části letošních Jaderných dnů by si návštěvníci zejména neměli nechat ujít?

J. Zdebor: Jsem přesvědčen, že celý program letošních Jaderných dnů, tak jak jej připravujeme, bude pro návštěvníky atraktivní. Například v první sekci konference, kterou jsme tradičně nabídli představitelům zejména zahraničních firem, již nabízejí svůj projekt pro nový jaderný zdroj v ČR, zazní tentokrát jejich představy o tom, jak připravit novou generaci jaderníků pro nadcházející náročné období. Také letošní posterová sekce studentských prací jistě upoutá velkou pozornost. Je přihlášena řada zajímavých prací od studentů z evropských univerzit, z Jižní Ameriky, Afriky i Ukrajiny. Máme se tedy na co těšit!

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Dá se předpokládat, že v rámci konference bude možné získat odpověď na otázku: Jak ven z energetické krize?

J. Zdebor: Nevím, jestli to bude přímo odpověď na tuto naléhavou otázku. Určitě ale zazní řada přednášek významných osobností z oblasti jaderné energetiky, v nichž nám sdělí své vize, jak tuto krizi překonat s využitím jaderné energie.

MM: Změnil se v posledních letech postoj jednotlivých států k jaderné energii?

J. Zdebor: Jak jsem již zmiňoval ve svém posledním rozhovoru s vámi, řada zemí ve světě, ale i v Evropě, se rozhodla svůj postoj k využívání jaderné energie pro energetické účely přehodnotit. Ambiciózní plány má náš soused Polsko, které plánuje v letech 2033 až 2043 spustit šest jaderných bloků. Ale i země, které v minulosti deklarovaly ústup od využívání jádra, jako je Belgie nebo Itálie, se rozhodly u využívání jaderné energie zůstat nebo se k ní vrátit.

Součástí výstavy je i model parní turbíny Škoda. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: A konkrétní oficiální postoje jednotlivých zemí? Mám na mysli nejen Evropu, ale i ostatní části světa?

J. Zdebor: To je dost široká otázka. Lídrem ve spouštění a přípravě nových jaderných bloků je jednoznačně Čína, a rovněž Indie. Ale i země, které dosud nevyužívaly jadernou energii pro energetické účely, se rozhodly pro rozsáhlou výstavbu. Příkladem mohou být Spojené arabské emiráty, kde první blok zahájil komerční provoz v dubnu 2021, druhý v srpnu 2021 a třetí blok byl uveden do provozu letos v únoru. K těmto zemím bychom mohli počítat rovněž Turecko, Bangladéš, Egypt a další, kde jsou nové jaderné elektrárny ve výstavbě. Také USA, země provozující největší počet jaderných elektráren, spouští nové jaderné bloky. V Evropě jsou to především Francie, Velká Británie, Finsko a další.

Na výstavním exponátu "Karusel" si mohou návštěvníci nejen ověřit aktivitu různých materiálů, jako uranového skla, nebo trouchnivějícího dřeva, ale i změřit aktivitu například svých hodinek. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Jsou podle vás v této otázce někde opravdu pokrokoví? Pokud ano, jak se to projevuje?

J. Zdebor: V Evropě je jednoznačně lídrem Francie, která provozuje 56 energetických jaderných reaktorů, jeden má ve výstavbě a v příštích letech plánuje postavit nejméně šest nových jaderných bloků. Ve Francii se buduje mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER) ve spolupráci řady zemí světa, který by měl ověřit komerční využití termonukleární fúze v energetice. K zemím, které mají nejrozsáhlejší program využívání jaderné energie, patří rozhodně Čína, ale také Rusko a Velká Británie. K provozovaným 55 jaderným reaktorům jich má Čína dalších 21 ve výstavbě, ve zkušebním provozu má dva modulární reaktory (SMR) a další staví. Čína již rovněž zprovoznila svůj první fúzní reaktor HL-2M, obdobný projekt, jako je ITER. Podobně ambiciózní program má Rusko, které navíc provozuje dva rychlé energetické reaktory BN-600 a BN-800, spouští nové jaderné ledoborce a má v provozu plovoucí jadernou elektrárnu akademik Lomonosov se dvěma reaktory SMR, zásobující město Pevek jak elektrickou energií, tak teplem. Rozsáhlý výzkumný program mají rovněž USA, Velká Británie a Indie a řada dalších zemí i v Latinské Americe.

Reklama

MM: V programu konference je také bod týkající se nových projektů v oblasti jaderné energetiky v naší zemi. Mohl byste některé tyto projekty alespoň nastínit?

J. Zdebor: Odpověď na tuto vaši otázku jistě zazní z úst představitelů MPO na letošních Jaderných dnech. Nicméně není tajemstvím, ale naopak veřejně probíranou variantou, že k plánovanému jednomu novému bloku v Dukovanech by měly v rychlém sledu přibýt další alespoň tři bloky jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Tam také ČEZ připravuje místo pro výstavbu prvního SMR u nás. A také o tom by měly zaznít informace v přednáškách představitelů ČEZ na Jaderných dnech.

Na výstavě lze rovněž shlédnout demonstraci ochranných obleků do prostředí s ionizujícím zářením. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: A na závěr si dovolím otázku cílenou přímo na zájem našich čtenářů: Jak se jaderná energie týká nebo může týkat průmyslových podniků? Co jim konkrétně může přinést?

J. Zdebor: To je skutečně důležitá otázka. V řadě zemí ve světě je ve vývoji několik nových projektů zejména SMR, takzvané 4. generace. Pracují na tom týmy odborníků v řadě vyspělých zemí, které již mají zkušenosti s využíváním jaderné energie. Kromě řešení energetických problémů se zabývají řešením celého palivového cyklu, ale také například reaktory jako zdroje vysokopotenciálního tepla, nezbytného pro hospodárné využití tepelné energie k výrobě dalších energetických produktů, jako je konverze uhlí na uhlovodíky a výroba vodíku, perspektivního paliva pro budoucí rozvoj dopravy. Další oblastí využití nových SMR je odsolování mořské vody, které se v příštích letech stane velkým tématem.

V tom je velký potenciál pro budoucí rozsáhlé průmyslové využití jaderných reaktorů, a to nejen v energetickém sektoru.

Ing. Jan Zdebor, CSc.

Vysokoškolské studium absolvoval na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (nyní Západočeská univerzita v Plzni), obor Stavba jaderných zařízení, kde také získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd.

Po nástupu do koncernu Škoda pracoval postupně jako konstruktér, vedoucí oddělení Vývoje, Konstrukce a Servisu pro JE. Ve Škoda JS vedl kromě jiného vývoj nových generací pohonů regulačních orgánů pro reaktory VVER 1000 i VVER 440 a řídil jejich zavádění na JE v ČR, SR, Maďarsku a na Ukrajině. V letech 2008–2012 pracoval jako technický ředitel společnosti Škoda JS. Po odchodu do penze působí dosud jako technický poradce generálního ředitele Škoda JS.

Je spoluautorem řady vynálezů a průmyslových vzorů. Publikoval desítky odborných článků na mnoha mezinárodních konferencích a v odborných časopisech.

Působí také na Západočeské univerzitě v Plzni, kde je členem vědecké rady Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni a vědecké rady Technologického centra ZČU v Plzni a proděkanem pro spolupráci s praxí Fakulty strojní, na níž rovněž přednáší. Na katedře Energetických strojů a zařízení vede oddělení Jaderná energetika. Vedl řadu bakalářských a diplomových prací. V současné době je školitelem dvou externích doktorandů. Působí jako člen zkušební komise pro státní zkoušky v magisterském i doktorském studijním programu. Přednáší také na Fakultě strojní ČVUT v Praze.

Od r. 2010 zajišťuje organizaci každoroční akce Jaderné dny v Plzni, spojené s mezinárodní výstavou o využívání jaderné energie a s přednáškami a odbornými semináři pro studenty středních a vysokých škol a širokou veřejnost.
Od r. 2015 organizoval každoroční účast studentů českých VŠ na letních školách jaderného inženýrství na Ukrajině, kde rovněž přednášel, stejně jako na Letní škole jaderného inženýrství CENEN v ČR.

Je členem redakční rady časopisů All for Power a Jaderná energie. Je také členem Inženýrské akademie ČR, České nukleární společnosti a spolku Jaderní veteráni ČR.

O jaderné energii přednášel každoročně na celorepublikové vědecko-popularizační akci Noc vědců a také na Univerzitě třetího věku při ZČU v Plzni a v Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM.

Vydání #9
Kód článku: 230926
Datum: 06. 09. 2023
Rubrika: Produktový článek / Rozhovor
Související články
Pravda o jádru zazní v Plzni

Jaderné dny 2022. Tak se nazývá mimořádně zajímavá výstava, která se bude konat ve dnech 14. září–19. října 2022 v kampusu Západočeské univerzity na Borských polích. V rámci výstavy proběhnou též nejrůznější konference a semináře se společným jmenovatelem – jaderná energetika. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., proděkan Fakulty strojní pořádající Západočeské univerzity v Plzni.

Ohlédnutí za jadernými dny

Letošní jaderné dny na Západočeské univerzitě v Plzni probíhaly v atmosféře prohlubující se energetické krize v Evropě. Také úvodní konference, která měla ve svém názvu "Jaderná energetika a Green Deal", se tímto tématem měla zabývat.

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Jádro: Cesta z energetické krize

Letos v září ve svých prostorách kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni opět přivítá účastníky mimořádně zajímavé akce s názvem Jaderné dny 2023. Tématem, bude – jak jinak – jaderná energetika z nejrůznějších úhlů pohledu. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., kterého jsme se i letos zeptali na podrobnosti.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, doc. Vladimír Duchek, ZČU

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Vladimíra Duchka, děkana Fakulty strojní ZČU v Plzni.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit