Reklama

Perspektivy a rizika využívání jaderné energie

05. 03. 2001

Přidat do záložek

Odstranit záložku

Po registraci (zdarma) a přihlášení bude stránka přidána do záložek

V minulém čísle jsme věnovali pozornost otázkám jaderné bezpečnosti a problematice vyhořelého jaderného paliva. V závěrečné části seriálu se pokusíme zhodnotit JE Temelín a všimneme si životnosti, konkurenceschopnosti a tzv. kultury bezpečnosti jaderných elektráren.

Když bylo před řadou let rozhodováno o výstavbě jaderné elektrárny v Temelíně, počítalo se, že elektrárna bude mít 4 reaktorové bloky, každý s elektrickým výkonem zhruba 1000 MWe. Hlavní argumentací pro její stavbu tehdy byl očekávaný růst spotřeby elektrické energie, vyčerpání severočeských hnědouhelných pánví a neúnosné životní prostředí, které s sebou klasická energetika v té době nesla. Je zřejmé, že v těchto předpokladech došlo k několika změnám. Předně spotřeba elektrické energie díky úsporám i transformaci našeho průmyslu roste proti dřívějším očekáváním výrazně pomaleji, v několika minulých letech došlo i k jejímu poklesu. Tepelné elektrárny byly vybaveny odsiřovacím zařízením a celkově byl významně snížen jejich negativní vliv na životní prostředí. Hrozící nezaměstnanost v severočeském regionu, která by mohla být způsobena snížením zájmu o uhlí, bývá rovněž uváděna jako argument proti Temelínu, i když to někdy připomíná obrázky ze starých učebnic, na nichž dělníci rozbíjejí stroje, aby nepřišli o práci. Na druhé straně se v současné době ani do budoucna nejeví pro potřeby České republiky jiný dostatečně mohutný energetický zdroj, který by zajišťoval potřebnou míru diverzity i značné nezávislosti na dovozech klasických paliv (např. plynu). K tomu ostatně docházejí i některé země, které se rozhodly postupně nebo zcela jadernou energii nevyužívat.

Reklama

Zhodnocení JE Temelín

Pokud by měla být JE Temelín přehledně zhodnocena a zařazena na základě již dříve popsaných požadavků, resp. oceněna její rizika, pak je dobré uvést, že:

* jaderná elektrárna Temelín má všechny předpoklady k tomu, aby patřila mezi nejbezpečnější elektrárny v Evropě a dlouhodobě představovala ekologický, spolehlivý a stabilní zdroj elektrické energie;

* pokud bude JE Temelín v provozu po dobu své plánované životnosti, resp. její provoz bude ještě dodatečně prodloužen, půjde o ekonomicky vysoce konkurenceschopný energetický zdroj. Pokud by z nějakého důvodu byla elektrárna provozována kratší dobu, může jít s ohledem na vysoké investiční nároky i o ztrátu;

* je-li jaderná elektrárna bezpečně provozována, včetně nakládání s vyhořelým jaderným palivem, patří mezi ekologicky velmi čisté zdroje. Ve srovnání s jinými zdroji obdobné mohutnosti je její vliv na životní prostředí buď obdobný, např. pokud jde o spotřebu chladicí vody či výpusti kondenzačního tepla, nebo výrazně nižší, zejména v celkových výpustích skleníkových plynů a v množství vyprodukovaných odpadů. To ale neznamená, že ekologická rizika, která se mohou při porušení zásad jaderné bezpečnosti zřetelně projevit, neexistují;

* dobře provozovaná jaderná elektrárna reprezentuje technickou vyspělost dané země;

* i přes svoji často vynikající technickou úroveň, představovanou například plně číslicovým řídicím systémem či moderní koncepcí paliva, a dobré zkušenosti s tlakovodními reaktory VVER patří JE Temelín asi mezi poslední dostavěné elektrárny svého druhu v Evropě. Pokud dojde k renesanci využívání jaderné energie, budou se již patrně využívat tzv. pokročilé typy reaktorů. Ty jsou reprezentovány projekty evropského tlakovodního reaktoru EPR, pokročilých varných reaktorů ABWR či SBWR nebo i intenzivně studovanými vysokoteplotními reaktory s kulovými palivovými články.

Životnost a návratnost JE Temelín

Plánovaná životnost JE Temelín je 30 let. Přitom bude velice pečlivě sledován stav všech zařízení elektrárny, zejména pak zařízení důležitých z hlediska bezpečnosti. Již nyní se počítá s tím, že v průběhu životnosti elektrárny budou některá její zařízení vyměněna nebo nahrazena modernějšími (např. pohony regulačních klastrů, řídicí systém apod.). Přibližně deset let před ukončením plánované životnosti se na základě výsledků pečlivého zhodnocení stavu elektrárny rozhodne, zda a za jakých podmínek může být její provoz prodloužen. Na základě současných zkušeností může délka prodloužení činit patnáct až dvacet let. Např. evropský tlakovodní reaktor EPR má již být projektován s životností dokonce 60 let.

Doba návratnosti JE Temelín bude záležet na dvou základních faktorech: na ceně elektrické energie a na celkovém součiniteli využití elektrárny. Ten bude odrážet jak potřebu elektrické energie, tak i její provozní pohotovost. Podle stávající situace by doba návratnosti měla být rozhodně kratší než 20 let.

Vyřazování JE z provozu

Jedna firma, která nabízí vyřazování jaderných elektráren z provozu, ve svém reklamním materiálu uvádí, že demontáž JE končí až odpalem prvního golfového míčku na místě, kde dříve elektrárna stála. Chce tím říci, že je možné celou stavbu elektrárny odstranit a její lokalitu plně využít k jinému účelu. Vyřazení JE z provozu, které probíhá podle předem připravené a schválené koncepce, zahrnuje dekontaminaci, demontáž, demolici, jakož i úpravu, skladování, přepravu a zneškodnění odpadů. Předpokládaný způsob vyřazení JE z provozu (vyřazování jednorázové, postupné, s demontáží, bez demontáže, ochranné uzavření apod.) pak musí být každých pět let aktualizován již během provozu JE. Běžně se předpokládá, že v první fázi budou z jaderné elektrárny odstraněny ozářené jaderné materiály, především vyhořelé palivo, a aktivované materiály, mezi něž patří vnitřní části reaktoru, tlaková nádoba, zařízení primárního okruhu apod. Na to pak již mohou navázat běžné demoliční postupy. Bezpečné ukončení provozu JE a její vyřazení z provozu je značně náročný proces, a to jak po odborné stránce, tak i pokud jde o celkovou pracnost a finanční náklady. Ty mohou představovat až desítky procent původních investičních nákladů elektrárny.

Kultura bezpečnosti a konkurenceschopnost

Těmito dvěma pojmy lze charakterizovat perspektivu využívání jaderné energie. Cena elektřiny a její skladba (pevné a proměnné náklady) z různých zdrojů v ČR jsou patrné z obrázku. Ukazuje se, že jaderné elektrárny jsou z tohoto pohledu velice dobře konkurenceschopné.

Kulturou bezpečnosti se souhrnně rozumí prostředky prevence selhání lidského faktoru a využití pozitivních hledisek lidského jednání. Většinou bývá kultura bezpečnosti definována jako takový soubor postojů a charakteristik organizací i jednotlivců, který zajišťuje, že problémům bezpečnosti jaderných zařízení je věnována ta nejvyšší priorita, jakou si jejich významnost zasluhuje. Definice tak dává kulturu bezpečnosti do přímé souvislosti s osobními myšlenkovými postoji a zvyky a s celkovým stylem řízení a jednání. Zřetelně se ukazuje, a lze to i doložit, že zřejmě ani přesné předpisy a dobré postupy nemohou být považovány za zcela správné, pokud se používají pouze mechanicky. Kultura bezpečnosti vyžaduje, aby všechny povinnosti důležité pro bezpečnost nebo s bezpečností přímo související byly vykonávány správně, s náležitou pozorností, s uvědomělým logickým myšlením a plnou znalostí, na základě zdravého úsudku a s náležitým smyslem pro odpovědnost. A právě zde vidíme i u nás na jaderné fakultě jednu ze svých hlavních rolí ve vztahu k využívání jaderné energie v naší zemi.

Reklama

Energetické strojírenství

Vydání #3

Březen 2001

Automatizace výrobních procesů

Kód článku: 10309

Datum: 05. 03. 2001

Rubrika: Výroba / Energetické strojírenství

Autor:

Firmy

Související články

Miliardy korun z Jižní Koreje poputují do ČR

Světový výrobce parních turbín, chytrých strojů a polovodičů, jihokorejský Doosan, představil v Praze významné investice do české ekonomiky. Zároveň podepsal klíčová memoranda s českými firmami o spolupráci na projektech v tuzemsku i v zahraničí.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Zrod (a znovuzrození) břitové destičky

Prakticky veškeré výrobky z kovů se obrábějí pomocí břitových destiček – ať už se jedná o letecký průmysl, výrobu energetických zařízení, nebo oblast spotřebního zboží. Břitové destičky jsou využívány ve velkém měřítku a pro širokou škálu aplikací, od frézování masivních bloků motorů a tvarového obrábění forem využívaných výrobci sportovní obuvi až po obrábění číselníků. Seznam požadavků na břitové destičky je dlouhý: vysoká odolnost proti opotřebení a dlouhá životnost, vysoké rychlosti úběru kovu a maximální spolehlivost, a to i v náročných podmínkách, jako jsou složité dráhy nástrojů nebo hluboké dutiny, špičková výkonnost při obrábění za sucha i za mokra a vynikající kvalita obrobené plochy při dodržení přísných tolerancí.

Konkurenceschopnost tuzemského průmyslu
2. veletržní vydání – MSV v Brně

Výběr z aktuálního vydání

Univerzální pětiosé obráběcí centrum Specializované pozice vs. modré límečky Strojírenská přehlídka v Lipsku již za půl roku Made in Česko: Nanotechnologie, kam se jen podíváš

Související články

Kompletní obrábění rotorů turbín velkých hmotností

Koncem února uvedla společnost Doosan Škoda Power oficiálně do provozu nové horizontální obráběcí centrum řady ultraturn MC od společnosti Georg, kterou v České a Slovenské republice zastupuje firma Stroje JMK. Pomocí tohoto zařízení bude firma Doosan vyrábět rotory turbín o hmotnosti až 140 tun.

Reklama

Související články

Seriál

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Seriál

MM Glosa: Dojná kráva byrokracie

Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou.

Seriál

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Seriál

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO₂ na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Seriál

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Seriál

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Seriál

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Seriál

MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Reklama

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.

Proč jsme nejlepší?

Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

Předplatit