Pomocí simulace řezného procesu je mimo jiné možné sledovat vliv změny pracovních podmínek, geometrie břitu a vlastností materiálu na změnu teplotních poměrů. Přitom je možné hodnotit po-mocí diagramů a barevných obrázků také tvoření a tvar třísky, údaje o teplotě řezání a řezné síly. Z nich je možné pomocí iterace rychle a při malých nákladech upřesnit a optimalizovat nástroj a proces obrábění. Pro kvantifikaci efektu mazání a chlazení v závislosti na objemu (mohutnosti) proudu a fyzikálních vlastnostech chladicího a mazacího média byla na Fraunhoferově institutu IPA použita simulace proudění (CFD). Pro simulaci obrábění kovů jsou potřebné zvláštní modely materiálu. Tyto obsahují vzájemné závislosti mezi tažností obráběného materiálu při vysokých teplotách a zbytkových prodloužení. Pro tento účel dosud existují různé fyzikální a poloanalytické modely materiálů. Existují četné teoretické studie a modely pro známé kovové materiály, jako např. C45, Al6061, Ti6Al-4V nebo X5CrNiMo17, které tvoří základ pro simulaci obrábění kovů. Tyto jsou orientovány především na předpověď tepelných a mechanických zatížení nástroje a na tvoření a tvar třísky v závislosti na pracovních podmínkách. Pro výpočet se jako numerická metoda většinou používá metoda konečných prvků.
Potom je možné určit při simulaci obrábění metodou konečných prvků velikost a polohu zdrojů tepla, např. při simulaci vrtání lze vypočítat následně metodou CFD také efekty chlazení. Zjištěné zdroje tepla metodou konečných prvků jsou použity jako okrajové podmínky pro simulaci CFD. Simulace CFD určí (vypočítá) výměnu tepla mezi chladicím médiem a procesem obrábění. Příklad výsledků takové simulace byl zpracován pro vrták o průměru 8 mm se dvěma chladicími kanálky o průměru 1,25 mm firmy Jakob Schmidt. Přitom se ukázalo, jak výměna tepla ovlivňuje teplotu v oblasti řezání a tím také průtok chladicí kapaliny v procesu obrábění. V metodě konečných prvků je nutné brát v úvahu mazací efekt, tj. snížení teploty a zmenšení řezných sil vzhledem ke tření v hraničních oblastech mezi nástrojem a obrobkem. Nejdříve bylo simulací testováno optimální množství chladicího média pro potřeby procesu vrtání, pak byly teprve provedeny praktické zkoušky.
Při použití techniky simulací odpadají vysoké náklady na potřebné praktické pokusy a vývoj, např. náklady na nástroje, materiál, časy a náklady na výrobu prototypů a na mzdy pracovníků. Kromě toho se podstatně zkrátí časy vývoje a nedojde k přerušení vlastní výroby. Simulace třískového obrábění kovů dnes představuje excelentní nástroj. Přispívá k pochopení procesu třískového obrábění a k vybrání co možná nejlepšího optimálního řešení.