Buickovu společnost koupil James H. Whitting a jejím prezidentem se stal William Crapo Durant. Tento zdatný podnikatel pak v roce 1908 založil slavnou General Motors Corporation (GMC), když sloučil firmy Buick a Oldsmobile. V následujícím roce se součástí GMC staly značky Cadillac a Oakland a v roce 1916 i firma Louise Chevroleta. Jak známo, GMC se stala největším producentem automobilů na světě a Detroit představuje jakousi Mekku automobilismu. Ale štikou i v rámci GMC zůstala nesporně značka Buick. Nástupci jejího zakladatele, jenž zemřel ve skromných poměrech penzionovaného úředníka v roce 1929, pak vytvářeli celou sérii koncepčně stylizovaných novinek, které přitahovaly pozornost zákazníků i milovníků estetiky automobilového designu. Za všechny je možno si připomenout známé ocasní ploutve, se kterými přišel vynikající návrhář Harvey Earl v roce 1948, nebo typ Buick XP-300 s motorem poháněným směsí benzinu a metanolu či typ Wildcat II ("Divoká kočka") z roku 1954. Tehdy se vlastně zrodily tři "Divoké kočky", ale zmíněná s pořadovým číslem II byla ze všech nejzajímavější, a to díky otevřeným podběhům předních kol. Dvoudveřové kupé Centurion z roku 1956 mělo zase televizní kameru místo zpětného zrcátka a sklápění předních sedadel při otevírání dveří k usnadnění nastupování na zadní sedadla.Ačkoli se Buick vždy soustřeďoval na pohodlné a luxusní rodinné automobily, přesto z jeho vývojových hal vyjelo i několik sportovně vyhlížejících modelů. Patřily k nim například Riviera z roku 1963, označovaná za snad vůbec nejhezčí model firmy Buick, anebo Gran Sport z roku 1966 či model GSX z roku 1971. Jelikož 70. léta byla ve znamení energetické krize, nastal i v Americe zvýšený zájem o menší, úspornější vozy. Například typ Buick Century z roku 1981 měl již přední pohon, motor o objemu 2,5 litru a délku 4,8 metru.