Zároveň se 4. blok připravuje na žíhání reaktorové nádoby, které proběhne za pomoci speciálního zařízení. Cílem je opakovaným ohřevem a pozvolným chladnutím materiálu reaktorové nádoby odstranit vnitřní pnutí a deformace, které byly do mikroskopické struktury oceli vneseny provozem. Zjednodušeně řečeno, jde o proces opačný, než je např. kalení nože, kde jde o získání pevné, ale křehké čepele.
Změna teploty reaktoru, ke které dochází mezi provozním režimem (300–320 °C) a odstávkou, a radiační degradace způsobují křehnutí oceli a zhoršování jejích vlastností. Stav oceli je sledován v pravidelných intervalech pomocí tzv. svědečného programu. Uvnitř reaktoru jsou umístěny vzorky oceli se stejným složením, jako má reaktorová nádoba, které procházejí stejnými procesy jako nádoba. V pravidelných intervalech jsou svědečné vzorky odebírány a probíhá analýza jejich vlastností, jejímž výsledkem je odůvodnění toho, že reaktor může být bezpečně provozován další období.
Může dojít k tomu, že se provozovatel rozhodne na základě výsledků materiálové analýzy vyžíhat reaktorovou nádobu, aby zajistil její další bezpečný provoz. Potom provede podobný proces, jako se používá při tepelném zpracování svařovaných výrobků, který odstraňuje vnitřní pnutí vzniklé lokálním ohřevem během svařování. Do reaktorové nádoby se spustí elektromagnetická pec, která zahřeje ocel reaktorové nádoby na 475 °C, tuto teplotu bude udržovat 150 hodin a potom se nechá postupně vychladnout.
Jde tedy o opačný proces, než je kalení, kdy ocel nahřátím a prudkým zchlazením získává pevnost, ale také křehkost. Naopak díky opa