Kam směřuje LEAN

Průmyslové inženýrství (PI) je obor zabývající se optimalizací procesů, zdokonalováním a systémovou integrací lidí, kapitálu, zdrojů, energií, materiálu, ale i znalostí. Jako takové začalo psát svoji historii se začátky industrializace výroby – poděkujme tedy již Jamesi Wattovi.

Z dnešního hlediska je ovšem pojem „průmyslové“ (vztaženo na význam slova industrial – IE – industrial engineering) poněkud zavádějící, a to z toho důvodu, že PI vstupuje i do oblastí služeb, zdravotnictví, vývoje atd.

Průmyslové inženýrství se odvíjí od myšlenek a skutků prvotních pionýrů, jako byli Frederick Winslow Taylor, manželé Gilbrethovi, Henry Ford. Později PI začalo pronikat nejen do racionalizace lidské práce, ale i do zvyšování efektivity strojních zařízení, zlepšování kvality a zkracování délky hodnotového řetězce (z hlediska racionalizace logistiky a snížení průběžného času dodávky produktu či služby).

Z dnešního hlediska je tak lean jen jednou z cest celého oboru průmyslového inženýrství, do kterého svým způsobem spadá i TOC, Six Sigma, TQM, JIT.

Ne všechny směry PI jsou použitelné ve všech sférách průmyslu nebo služeb. Povětšinou se v praxi setkáváme s různými kombinacemi a jen málokdo rozlišuje či uplatňuje čistou podobu implementace, např. Six Sigma s vynecháním lean přístupu. Prakticky se tak nesetkáme jen s důrazem na snížení počtu chyb v procesu (Six Sigma) bez zkracování toku a zvyšování přidané hodnoty (lean).

Pro výrobní procesy je pak dle typu a produktového mixu vhodné rozdělení použití jednotlivých metod racionalizace procesů, viz obr. 1. Jak je znázorněno, povětšinou jde o mix různých idejí z jednotlivých přístupů.

Obr. 1. Epicentrum vzniku daného konceptu (plný kruh) s posunutím oblasti jeho záběru v současném použití (obrys). (Zdroj: T.NetLand, www.better-operations.com)
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Pokud se zaměříme pouze na naši vlast, i zde nalezneme průkopníky racionalizace procesů, mezi něž patřil nejen Tomáš Baťa nebo Stanislav Špaček (zakladatel a předseda Masarykovy akademie práce). Zvláště dnes najdeme v rolích průmyslových inženýrů mnoho profesně zdatných pracovníků. Uplatnění PI, potažmo lean tak v tuzemsku neplatí pouze pro závody vlastněné zahraničními korporacemi, které zde uplatňují nadnárodní standardní systémy racionalizace a zlepšování.

Zmiňované postupy a metody dnes již běžně slouží jako podpora nástroje řízení společnosti v ryze českých firmách, a to ať jsou vlastněny finančními skupinami nebo významnými podnikateli, stejně tak jako rodinné podniky. Lean se již mnohde stal součástí kultury firem, stejně jako tomu bylo například u standardů ISO.

Jak vyplývá ze zkušeností API, obecně se české podniky nejvíce zabývají níže uvedenými body:

Nastavení kontinuálního toku hodnoty napříč podnikem

• Cílem je zkrácení průběžné doby dodání, zajištění velké flexibility a tím splnění buď požadavku zákazníků, nebo zlepšení konkurenčního postavení.
• Hlavním důvodem, proč se zabývat snižováním doby dodání, je zkracování predikcí výrobních plánů, snižování dávek, potažmo individualizace požadavků zákazníků.
• V této oblasti společnosti uplatňují poznatky a postupy z metod jako VSM, SMED, efektivněji plánují, zavádějí systémy štíhlé logistiky, jako kanban, milk run, JIT, a zpřesňují normativní základnu. Nemalou roli hraje rovněž rychlá zpětná vazba stavu pracovišť, zakázek, procesů. Podniky jsou tak čím dál více nakloněny uplatnění shopfloor managementu.

Racionalizace, zefektivnění práce a procesů

• Cílem je využití zdrojů, ať již myslíme strojní vybavení, prostor nebo lidskou práci.
• Hlavním důvodem je nutnost neustále zvyšovat produktivitu práce a procesů, a tím získat konkurenční výhodu v oblasti nákladů na produkt.
• Pro exportní českou průmyslovou ekonomiku zahrál kladnou roli kurz eura. Nicméně i tak podniky pociťují tlak na konečnou cenu vyráběných produktů a s tím mnohdy spojený pokles marže. Zde se dají uplatňovat metody PI jako SMED, sledování a zvyšování CEZ, TPM, analýza a měření práce nebo pak zaměření na snížení nekvality.

Zjednodušování lidské práce

• Cílem je přispět k odbourání pracovního stresu, neergonomických pracovních podmínek, zjednodušení a zpřehlednění práce.
• Důvodem, proč se zabývat zjednodušováním lidské práce, je především zajištění bezpečného pracoviště, ať již z hlediska možnosti vzniku úrazu nebo zlepšení ergonomie práce. Dalším důvodem je nutnost vytvoření takových pracovních podmínek, které budou nastaveny v souladu s potřebami stárnoucí produktivní skupiny lidí. V dnešní době je dalším důvodem nedostatek kvalifikovaných pracovníků, čímž se vytváří tlak na zjednodušení práce pomocí automatizace a standardizace.
• V této oblasti se podniky zaměřují na uplatnění vizuálního managementu, standardizaci práce a procesů, komplexně pojatou metodu 5S řešící nejen čistotu pracoviště, ale i nastavení materiálových toků na dílně a v neposlední řadě ergonomii práce.

Pokud firma soustavně nepracuje na zlepšování výše uvedených bodů pomocí PI, tak o této oblasti minimálně přemýšlí. V takových společnostech pak povětšinou naleznete nedostatky v oblastech jako:

• strategické řízení společnosti s přesně definovanými cíli a ukazateli procesů (KPI´s ) a rozpadem ukazatelů na nižší patra v organizační struktuře;
• nepochopením podniku jako celku a mnohdy až zahledění do vlastních procesů nebo oddělení. Často tomu tak je například v případě TPV x výroba x údržba;
• odstrčení kontinuálního zlepšování jako oblasti potřebné jen pro výrobu. Tím pádem malá podpora lean aktivit od vedení podniku;
• zjevná neuspořádanost procesů a pracovišť, hromadící se práce, rozpracovaná výroba a nepotřebné položky;
• nedodržování standardů, pokud však existují, neustálý pocit unikátnosti dané práce či produktu a tím omlouvání nemožnosti standardizovat;
• neznalost potenciálu zlepšování a uplatnění metod PI, což se projevuje hlášením: „to není pro nás, my nejsme …“ (Japonci, automotive, standardní firma… čtenář si dosadí sám).

Na druhou stranu je třeba podotknout, že v případě porovnání korporátního výrobního závodu v ČR se sesterským podnikem za hranicemi je na tom ten český z hlediska uplatnění lean, zlepšování, produktivity a výkonů leckdy velmi dobře, neřkuli nejlépe. Často tak české pobočky slouží jako jakési pilotní pracoviště pro zavedení těchto postupů a později tvorbu interních systému řízení v souladu s moderními prvky výrobního managementu.

Pokud budeme hovořit pouze o uplatnění lean v budoucnosti, tak se dostáváme do dvou větví:

• rozšiřování pole působnosti do oblastí mimo výrobu;
• využití nových technologií v souvislosti s poklesem výhod plynoucích z úspor z rozsahu (koncept hromadné výroby), nutnosti zjednodušení procesů, snížení nákladů a zajištění vazby na spokojenost zákazníka.

První větev, již reálně nastávající, tkví v rozšiřování metod do oblastí mimo výrobu, potažmo mimo výrobní podniky, a to převážně do oblasti servisních organizací a společností poskytujících službu; stejně tak do veřejné správy, státních institucí, nemocnic nebo restauratérství.

Již nás tedy nepřekvapí zásoba hamburgerů ve spádovém zásobníku řízená vizuálním kanban systémem anebo číselný pořadník v pojišťovně. Zde se ponejvíce bude uplatňovat přístup snoubící lean (důraz na efektivní tok, eliminaci plýtvání) a Six Sigma (standardizace a stabilita procesů). Z jakého důvodu lean Six Sigma? Průměrně 30–50 % všech nákladů v servisních organizacích je spojeno se zpomalením anebo nutností přepracovávat požadavek tak, aby splňoval skutečné potřeby zákazníka. Což je samo o sobě obrovským prostorem pro zlepšení.

Nově se též hledají další a další možnosti propojení lean přístupu s digitalizací. Digitální technologie slouží k vizualizaci procesů nebo odbourání papírové dokumentace, přičemž je velmi efektivní vytvářet komplexní digitální průvodky dané zakázky nebo produktu spolu s detailní návodkou na výrobu.

Digitalizace s použitím např. tabletů přináší i vyšší kontrolu nad stavem zakázky, výkazy pracovníků a strojů, stejně jako efektivního rozšíření změnového řízení. Tím progres však nekončí, ba naopak začíná. Nové technologie – drony, 3D tiskárny s opensource zdroji, lehce programovatelná mobilní zařízení, GPR lokalizátory, RFID, Wi-Fi sítě a další... to vše bude čím dál více využíváno pro unikátní, malosériovou nebo kusovou výrobu. Ostatně využívání nových technologií, a to nejen v průmyslu, ale i v jiných oblastech, jako jsou obchody, služby a administrativa, aktivně podporují i vlády nejsilnějších ekonomik světa. Pro Evropu jde o pojem vzniklý v Německu – Industry 4.0 –, Spojené státy americké mají zase Smart Manufacturing Leadership Coalition (SMLC).

V mnohých podnicích je průmyslový inženýr (lean leader, CI pracovník…) uplatňován jako znalec tvrdých metod a postupů. Mnohdy sám vede projekty, vyžaduje změnu. Do budoucna se tato role změní, a to s ohledem na nutnost zapojení širšího týmu do řešení racionalizačních projektů a zvyšování potřeby širokého záběru znalostí. Průmyslový inženýr se tak stane jakýmsi leaderem ve zlepšování. Zaměří se především na vedení projektových vedoucích racionalizačních projektů, bude motivovat ke změně a hlídat dodržování metodických postupů. Zároveň musí oproti členům řešitelských týmů vnášet nadhled nad celopodnikovými procesy. Bude komplexně zlepšovat průtok organizací se zaměřením na návaznost procesů, nikoli na racionalizaci jednotlivého produktu. Jeho hlavní devízou bude zvládnutá psychologie, motivace a leadership.

Skrze lean manažera podnik bude:• definovat přidanou hodnotu pro zákazníka;

• analyzovat tok hodnoty napříč podnikem, definovat potřeby změn;
• vést a rozvíjet znalosti lidí v oblasti hledání a odstraňování plýtvání, zvyšování přidané hodnoty;
• uplatňovat celopodnikovou filozofii zlepšování procesů napříč všemi odděleními;
• motivovat pracovníky ke změnám pomocí smysluplných racionalizačních aktivit.

Myšlenky racionalizace pomocí lean jsou opravdu nadčasové a dají se pokládat za jedny z největších za posledních 50 let v managementu výroby. A to od samotného Forda a jeho linkové uspořádání skrze Toyota Production System až po dnešní aplikaci v nemocničním prostředí. Co se budoucího uplatnění týká, tak osobně vidím největší potenciál v proniknutí myšlenky „Naučit se vidět“ do všech oblastí lidských činností, navíc s propojením na technologický pokrok. Směrem k zákazníkovi bude i nadále cílem co nejvíce uspokojovat jeho potřeby, což následně zaručí jeho návrat ke koupi nebo pozitivní ohlas mezi další potenciální spotřebitele výrobku či služby.

U Disneyho například zkoumali pomocí fotografií obličeje emoce zákazníků v průběhu dne – a se změnami nálad jde ruku v ruce i změna stylu komunikace zaměstnanců zábavního parku. Nebo si zkuste najít skrze Google supermarket ve vašem okolí a podle výše návštěvnosti si vyberte vhodnou chvíli pro váš nákup.
Metody i postupy lean se jistě promění, některé zaniknou. Filozofie lean, její podstata, však bude uplatnitelná i v budoucnu.

Ing. Marcel Pavelka, IEn.

API – Akademie produktivity a inovací

marcel.pavelka@e-api.cz

www.e-api.cz