Ing. Miroslav Zámečník, ekonomický konzultant a analytik
Narodil se v roce 1962. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu, obor zahraniční vztahy. Dalším oborem jeho specializace je problematika zdravotních systémů, financování a ekonomiky zdravotnictví. Těmto tématům se věnuje také jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů (Justiční akademie, České manažerské centrum) a přednáší v ČR i zahraničí. V minulosti byl například vedoucím Centra pro ekonomickou analýzu v kanceláři prezidenta Václava Havla, pracoval ve vedení Revitalizační agentury, byl vyjednávačem Středoevropské zóny volného obchodu, zástupcem České republiky ve Světové bance a náměstkem ředitele Konsolidační banky. V roce 2009 byl členem a později předsedou dozorčí rady Českých aerolinií. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Od roku 2001 působí jako konzultant v oblasti finanční restrukturalizace a reorganizace insolventních podniků, firemních fúzi a akvizic.
Dále uvedu faktor případných dlouhodobých obchodních konfliktů. Pokud by nastaly, tak chcete mít karty blízko u těla. Jinými slovy – co dříve bylo globální, se bude regionalizovat a vznikne potřeba mít kratší produkční řetězec u své centrály. Druhým trendem bude snaha se vyhnout ochranářským bariérám. Proč Baťa zakládal své podniky po celém světě? Protože potřeboval překonat mimo jiné i celní bariéry. Tomáš Baťa byl průkopník přímých zahraničních investic předválečného Československa a této cesty ochrany proti protekcionismu.
Pokud se globální trh bude nějak významně fragmentovat, historie se zopakuje. Pro české firmy by to znamenalo potřebu se přizpůsobit a reagovat na oba, byť protisměrné proudy. Jednak je to vývoz investic a snaha uchytit se na trzích, které budou chráněny protekcionistickými bariérami. Na druhé straně bude působit snaha o zkrácení výrobních řetězců a stahování výrob do obchodních bloků, které vzniknou.
MM: Mezinárodní personální agentura ManpowerGroup uskutečnila v červnu tohoto roku průzkum. Jejich Total Workforce Index porovnává trhy práce v 75 zemích světa podle 90 parametrů. ČR se umístila na 22. místě. Je toto místo dobrou vizitkou pro potenciální investory, pro zájemce o práci v ČR, včetně kvalifikovaných a sofistikovaných pozic?
Ing. Zámečník: Co se týká českého pracovního trhu, přes všechny stížnosti podnikatelů je zde široké spektrum kvalifikovaného personálu, včetně nových oborů. Přes rychlý růst mezd pořád v ČR platí, že kvalifikovaný programátor nebo datový analytik vás bude stát méně než v Kalifornii nebo Bavorsku. Jsme však dražší než třeba Indové. Rovněž i kvalita života je v Čechách velmi dobrá. Pokud hovoříte například s lidmi ze Spojených států, potvrdí vám, že není problém sehnat expaty na manažerské pozice v Česku, pro které je důležité zázemí a školy. Geograficky jsme blíž vyspělým ekonomikám. Všichni oceňují Českou republiku jako klidnou zemi, a i tím jsme zajímaví. Producentem mladých chytrých lidí, o které je zájem, jsou všechny vysoké technické školy. Slyšel jsem chválu na absolventy statistiky z VŠE a ekonomy z FSV UK.
Jinak většina firem, ať už jsou to mezinárodní korporace působící v ČR, nebo i některé české firmy, mají mezinárodní interdisciplinární týmy odborníků. Je to jedna z cest, jak uspět v tvrdé konkurenci. Diverzita obohacuje. Národovci a pseudovlastenci nové byznysy většinou neznají a nechápou. Neuvědomují si, jak jsou mezinárodní týmy pro růst důležité.
MM: Výsledky hodnocení ČR, z výše zmiňovaného průzkumu, mimo jiné uvádějí, že v posledních dvou letech vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice přinesla vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou např. do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska. Mohou se zvednout velké nadnárodní korporace z ČR a odejít například do Turecka?
Ing. Zámečník: Proč by to dělaly? Zvednou se ty korporace, které jsou tady kvůli levné, ale málo kvalifikované pracovní síle. V současné době většina průmyslových firem jede na vlně automatizace a robotizace, ale i to má své limity. Vzpomenu známý případ Elona Muska a jeho vize totální robotizace při výrobě Tesly „trojky“. Skončilo to fiaskem. Pořád nejde nahradit dobře zaškolenou pracovní sílu ani ve finální montáži aut. Budoucnost české ekonomiky vidím právě v kvalifikované pracovní síle. Lidé s nízkou kvalifikací budou postupně z průmyslových procesů vytěsněni. Prostor pro ně byla a bude práce ve službách, kterou nejde jednoduše automatizovat.