Témata

Dnes již počtvrté se v našem seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovujeme nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity, ale musí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Tento článek je součástí seriálu:
Sázka na design
Díly
Reklama

Na začátku byla firma, která chtěla zaujmout, a designér, který byl rád, že má po delší době k navrhování volnější ruce. A na konci je produkt, který zaujal v konkurenci návrhů designérů ze čtyřiceti osmi zemí světa a získal „designérského Oscara“ – cenu Good Design.

Reklama
Reklama
Reklama

Motor s kytkou znamená úspěch

Těžiště výroby svítidel brněnské firmy Ateh spočívá v produkci svítidel z organického skla ve formě plochých kvádrů a jednoduchých geometrických útvarů. Firma Ateh při své standardní produkci formátuje deskový materiál sklo nebo PMMA. Tato technologie výroby svítidel, k níž je zapotřebí pouze minimálních výrobních přípravků a počátečních investic, představuje riziko snadného kopírování produktů.

Představitelé firmy přes úspěch svých elegantních svítidel střízlivých forem pocítili, že by bylo třeba nabídku oživit efektním produktem s výrazným „haló efektem“, který by firmě otevřel dveře k novým zákazníkům a dal jí tvář. Proto angažovali designéra Filipa Streita ze studia Divan Design, aby pro Ateh vytvořil atraktivní interiérové svítidlo neotřelého vzhledu určené pro milovníky designu.
Pro průmyslového designéra znamenalo takové zadání osvěžení. Nebyl tolik svázán mnoha omezeními jako u řešení jiných projektů. Jediným limitem pro něj byl požadavek na nižší vstupní náklady. Proto přišel s praktickým řešením – zvolil střední cestu mezi původní technologií a nejvyšším způsobem opracování plastů – vstřikováním do formy. Pro zmíněnou technologii jsou nutné velmi vysoké vstupní náklady na vytvoření formy, které se pohybují v řádech statisíců korun. Proto je rentabilní v případě plánování velkého objemu výroby. Firma Ateh však potřebovala výrazný fotogenický produkt, který splní i reklamní účely a investora zviditelní. Ale neplánovala, že jej bude prodávat po desetitisících kusů.
Designér tedy s ohledem na tuto strategii navrhl vhodnou technologii – metodu vakuového tváření. Ta nevyžaduje příliš vysoké náklady na výrobu kopyta, ale je zapotřebí následné ruční opracování polotovaru, které mírně navyšuje cenu výrobku. Oproti vstřikování do formy je však tato technologie mnohem flexibilnější a je vhodná pro menší objem výroby.
Design výrobku musí být navržen speciálně pro tuto technologii a autor návrhu musí znát její možnosti. Tak také Filip Streit svítidlo pro Ateh tvaroval. V úvahách o podobě svítidla designér začal výběrem světelného zdroje. Mezi mnoha variantami jej zaujaly kruhové zářivky. Jejich světlo nevychází z jednoho bodu a samotné už má tvar. Toho autor návrhu využil. Ve výsledku vnější forma obtekla dvě kruhové zářivky – „vnitřnosti“ tak přímo ovlivnily vnější tvar. Konečná forma prvního návrhu připomíná letecký motor a od toho byl také odvozen název lampy – Engine, která nakonec vznikla ve dvou variantách – závěsné a nástěnné.

Svítidlo je téměř celé vyrobeno z plastu – jak vnitřní nosný rám s žebry pro upevnění úchytů elektrických částí, tak stínidlo organického tvaru a krytka závěsu neboli baldachýn. Proto je i přes větší rozměry překvapivě lehké. Jako světelný zdroj je použita kruhová zářivka 60 W, s paticí 2GX13 firmy Philips, od stejného dodavatele jsou i elektronické předřadníky s možností stmívání.

Svítidlo Engine splnilo očekávání zadavatele a posílilo zájem vytvořit se stejným designérem další řadu originálních interiérových svítidel. Jednatel firmy Ing. Miloš Zimula přišel s nápadem vytvořit svítidlo na nastavitelné ohebné trubici – tzv. husím krku.

„To určilo organické tvarosloví,“ vzpomíná Filip Streit. Popularita organického designu pro něj ale nebyla inspirací. „Poslední dobou se spíš než sledováním trendů řídím emocemi. Tvaruji podle toho, jak chci, aby věc působila na zákazníka,“ říká a dodává: „Použil jsem znovu stejné světelné zdroje. Jejich tvar určil také podobu lampy Flower.“ Přes svůj „náročný“ vzhled je lampa Flower vlastně jednoduchá.

Výrazně připomíná květinu se třemi okvětními lístky na tvarovatelném ohebném dříku a štíhlou bliznou uprostřed okvětí, která je určena k nastavení svítidla do vhodné polohy. K výrobě byla použita stejná technologie jako v případě svítidel řady Engine. Také Flower je sestavena převážně z tvářených plastových dílů, pouze vnitřní nosná deska elektrovýbavy, vnitřní díl ohebného dříku a rozeta jsou kovové. Původní návrh „trojlisté květiny“ vznikl ještě ve variantách s jedním a dvěma listy.
Svítidla Engine i Flower přinesla Atehu kýžený efekt; firma se zviditelnila a výjimečným designem si zajistila punc jedinečnosti. Především lampa Flower patří k produktům oblíbeným novináři a je často publikovaná v tisku. Před dvěma lety se jí dostalo nejvyšší ocenění. Obdržela titul Good Design, kterým se mohou pyšnit jen ty nejlepší návrhy z celého světa. Tuto prestižní cenu označovanou za „designérského Oscara“, u jejíhož zrodu stáli Eero Saarinen a Charles Eames, získal za svou lampu Filip Streit jako první Čech v jedenašedesátileté historii jejího udělování. Obstál v konkurenci vynikajících prací z oblasti architektury a designu autorů z osmačtyřiceti zemí světa.


Michaela Streit Kádnerová
foto: archiv Divan Design
Divan Design
olistr8@email.cz

Divan design, s. r. o.
Studio poskytuje poradenství a služby v oblastech průmyslového, grafického a interiérového designu.
www.divan.cz

Reklama
Související články
Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Trojský most v Praze je unikátní

Trojský most přes Vltavu je v mnoha ohledech bezesporu ojedinělý. Díky svému rozpětí patří mezi největší mosty v České republice a nízkým vzepětím síťového oblouku a celkově subtilní konstrukcí bez opěrných pilířů v řece je zase označován za světový unikát.

Technický pokrok?

S postupujícím časem se každý technik seznamuje s novými možnostmi a příležitostmi, které rozvoj techniky a speciálně technologie přináší. Zejména široká nabídka strojů a nářadí přímo vybízí k uvažování o tom, co všechno by si člověk mohl vyzkoušet, a nebo dlouhodobě používat. Téměř bez výjimky je zdrojem energie elektřina odebíraná ze sítě, takže otázka o způsobu připojení je zřejmá. Této problematiky se týká následující úvaha.

Umělé svaly, část 1. Historie a úvod do problematiky

Téma umělých svalů obecně spadá do oblasti pohonů strojů a zařízení. Jedná se o poměrně moderní typ pohonu. S jejich nasazením se v současné době počítá především u humanoidních nebo mobilních robotů, ale předpokládá se, že v budoucnu budou schopné nahradit konvenční pohony, které jsou v prvním kvartálu 21. století zastoupeny hlavně pohony se spalovacími motory nebo elektromotory.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit