Inovace podnikatelského modelu, Část 2. Technologické trendy & byznysové výzvy

V dnešní diskuzi hovoříme o technologických trendech a jejich byznysových výzvách. Je nám ctí, že naše pozvání přijal Jiří Marek z VUT v Brně, Vladimír Levárský ze společností OMS, Pavel Kubáň z SCR Technologies a barvy partnerské sítě Inovato zde zastupovali Peter Ballon, Josef Bujnovský a prezident sítě Ján Košturiak, spolutvůrce těchto eventů, který diskuzi moderoval. Díky platformě Zoom jsme v jeden čas do pražského studia MM Průmyslového spektra připojili řečníky z Brna, Senice, Banské Bystrice, Štupavy, Vráble a Žiliny.

J. Košturiak: Dnešním tématem naší rozpravy jsou technologické trendy a hledání možností, jak je překlopit do byznysových příležitostí. Jaké současné trendy v rámci vaší profese sledujete a proč zrovna je?

J. Marek: Momentálně se zabývám studiem materiálových trendů a možnostmi jejich synergie napříč obory. Jde například o spojení stavebnictví a strojírenství, konkrétně aplikace kompozitních materiálů na bázi cementového betonu a oceli.

V. Levárský: U nás je to logicky ve vztahu zaměření našich byznysových aktivit dominantně digitalizace, dále pak kombinace reálného využití trendů chytrého průmyslu a chytrého města. K tomu souběžně pochopitelně sleduji trendy, jako je umělá inteligence, virtuální realita, kognitivní analytika, prediktivní modely a další.

P. Kubánský: S ohledem na naši profesi digitálního marketingu a IT se zaměřujeme na digitalizaci. Jedná se o cloudové služby a pronájem cloudových technologií. Trendem jsou možnosti využívat řešení třetích stran bez potřeby vlastního vývoje. Umělá inteligence samozřejmě stojí v pozadí za tím vším.

P. Ballon: Současná doba nás nutí se zamýšlet nad efektivitou činností, a proto nejvíce sleduji budování platforem pro vzájemné sdílení zkušeností, na kterých v úzké vazbě na kreativitu vzniknou nové byznysové příležitosti. Dále se soustředím na studium budoucí veřejné podpory inovací z veřejných zdrojů.

J. Bujnovský: Z mého úhlu pohledu vidím dva klíčové trendy – personalizaci a automatizaci, a jejich propojení. Přístup ke customizovanému návrhu řešení a produktů, a následně jejich plně automatizovaná realizace a výroba. Dalším trendem je zefektivnění a ztransparentnění veškerých procesů. Umíme sbírat data, informaci přetransformovat do vědomostí a z nich pak musíme vytvářet potřebné akce.

J. Košturiak: Hovořili jsme o trendech, ale jak následně tyto trendy interpretovat? Profesor Zelený nás kdysi učil: „Pozoruj, všímej si věcí, které ostatní ještě nevnímají, snaž se je pochopit, přizpůsob se jim. Klíčová je pak realizace akce, jelikož samoúčelné sledování trendů nikam nespěje.“ Jaké jsou pro vás klíčové zdroje informací, jak je vyhodnocujete a následně zpracováváte?

V. Levárský: Dlouhodobě sleduji různé společnosti, které se snaží trendy mapovat. Především je to Singularity University a Fraunhofer Institut. Dále pak poradenské firmy, jako například McKansey nebo institut MIT pro technologické a IT trendy. V současné době ve firmě pracujeme nad robotickým nástrojem, který na základě klíčových slov vyhledává aktuální trendy.

J. Marek: Obecně je nástrojů na sledování trendů nepřeberné množství. Otázkou ale zůstává, jak se získanými informacemi následně naložit a jak je uvést do života. To je klíčové. Osobně sleduji sociální sítě, například LinkedIn je pro mě velkým zdrojem informací, dále v rámci univerzitních přístupů čerpám z relevantních databází, jako je CIRP, kde jsou publikované trendové články. Ale největším zdrojem informací o trendech jsou právě takové diskuze, jako je tato.

P. Kubáň: Dovolím si nastínit náš zdroj čerpání informací v kontextu našeho byznysu. Pro naše klienty nejdříve vytváříme průzkum, na základě něho pak digitální strategii, poté sestavujeme různé platformy komunikace a následně přistoupíme k samotné realizaci konkrétního projektu. K mapování trendů např. využíváme službu Google Trend nebo Google Barometr. Naše každodenní práce se promítá do trendů, které realizujeme v navazujících projektech – jako například e-shopy designujeme především pro mobilní zařízení, neboť více než 60 % přístupů do elektronických obchodů je skrze mobilní zařízení.

P. Ballon: Využívám různé služby, které zasílají informace na míru dle mé preference. V Inovato ctíme postup, kdy v prvním kroku realizujeme akci v malém měřítku, a pokud splní naše očekávání, transformujeme ji do většího objemu.

J. Bujnovský: Jednak sleduji různé autority v oborech, účastním se cílených networkingů, analyzuji si dostupné informace. Klíčová však byla pro mě skutečnost si uvědomit, že virtuální svět mi neposkytne potřebný důkaz, že daný trend a směr je ten, kterým je vhodné se ubírat. Proto osobně cestuji do zemí, kde se dané trendy již projevují v praxi. „Stačí“ tedy, aby zde člověk byl a viděl, jak daný trend funguje. Za dva týdny můžete posbírat až 50 byznysových nápadů. Na trendy se nedívám z vizionářského pohledu, ale čistě pragmaticky z podstaty fungování daného trendu v praxi a jeho možné transformace do jiného regionu.

J. Košturiak: Inovacemi se snažíme opravovat svět. Ale napřed je třeba zjistit, na co se máme soustředit a kam přispět naší přidanou hodnotou. Na trendy nesmíme nahlížet pouze z pohledu, že je to atraktivní, ale jaký konkrétní efekt to přinese pro náš život, společnost, pro byznys. Rád bych tedy diskuzi v tomto kontextu posunul dále. Zkuste se z úhlu pohledu svých současných aktivit zamyslet nad tím, že pokud byste nyní byly na začátku svého podnikatelského života, jaký trend byste si zvolili?

J. Marek: Celý profesní život se zabývám obráběcími stroji, proto bych se zde při založení spinoff firmy vydal cestou aplikace umělé inteligence a virtuální reality do podoby plně hodnotného digitálního dvojčete, zdůrazňuji plnohodnotného, nikoliv jeho digitálního stínu zastoupeného 3D modelem. Zde spatřuji největší přidanou hodnotu sektoru obráběcích strojů.

V. Levarský: Vycházím z paradigma Silicon Valley, že peníze nejsou to nejdůležitější, ale největší hodnotu má myšlenka a vědomí, že dnes funguje všechno jinak. Současný svět není o fabrikách s komíny, ale o parametrech, ke kterým je třeba při výběru řešení přihlížet. Se svým synem jsme se shodli na následujícím: nákladovost, doba vývoje a výroby, cílový trh, doba implementace na trh a samozřejmě analytika jako např. SWOT analýza. Takto by podle mne měla vypadat i naše síť Inovato.

P. Ballon: Vybral bych si inovačně i exekutivně funkční startup, který má v sobě i prvky kreativity. Otázkou stále zůstává, v jakém poměru jsou tyto složky ideálně zastoupeny. Dobrý startup musí mít hipstery pro kreativitu, hastlery pro byznys a hackery pro realizaci nápadu. Dále bych volil cestu propojení byznys strategie s umělou inteligencí a kreativitou např. na generování byznys modelů. A pak vidím velký potenciál v green technologiích.

J. Bujnovský: Osobně se ztotožňuji s konstatováním Petera Drukera, že 21. století bude o kvalitě života, vzdělávání a o zdraví. V kontextu toho bych se zamyslel nad tím, jak udělat to, aby se věci dostatečně efektivně a agilně staly. To je problém současné doby. Generace, která je denně zahlcena obrovským množstvím zpráv a notifikací, se nedokáže soustředit na podstatu. Kapitál bude ve vlastní výrobě a sdílené platformě.

P. Kubáň: Firmám nabízíme digitální transformaci. Současná podstata IT firem je postavena na rozmanitém slepenci různých softwarových řešení, těžkopádných, na současnou dobu velmi drahých. Proto bychom pro malé a střední podniky nabízeli modulární low-cost ERP řešení propojené s e-commerce. Každý totiž chce začít velmi rychle prodávat svůj produkt do celého světa.

Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

• #1 Role inovací v podnikatelském prostředí
• #2 Technologické trendy & Byznysové výzvy
• #3 Inovační projekty
• #4 Aspekty řízení inovačních projektů
• #5 Marketingová a obchodní podpora inovací
• #6 Prototypování & Výrobní koncepty
• #7 Mysli globálně, jednej lokálně
• #8 Sdílená ekonomika & Smart systémy
• #9 Ekonomický pohled na inovace
• #10 Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

J. Košturiak: Dříve jsme měli jednu knihu, která rotovala mezi všemi. Nyní máme tisíce knih, které nikdo nikdy neotevřel, elektronických, které si nikdo nestáhl. Jsme schopni analyzovat trendy, ale chybí nám akce, protože nemáme konkrétní focus, jdeme po povrchu, nikoliv do hloubky. Ve firmách máme mnoho věcí otevřených, ale málo z nich dotahujeme do konce. Jak tedy uchopit obrovské množství dostupných informací, které jsou svým způsobem i pokušením, a překlopit je do úspěšné akce?

J. Marek: Během 25letého působení v komerční sféře strojírenských firem jsem dospěl k poznání, že přetavení nových myšlenek do praktické realizace přinášející benefit brzdí dvě zásadní skutečnosti – první je strojírenský socialismus a druhou pak produktová pýcha. Stávající strojírenští dinosauři nejsou omezováni neznalostí trendů, k nim mají přístup, ale jejich produktová pýcha jim zaslepuje oči. Již 75 let přeci vyrábí špičkové produkty, ale má to jednu chybu, trh jim nerozumí a jaksi je již nechce... Jsou jak tažní koně s klapkami na očích, kteří nejsou schopni se podívat do strany. A dalším negativním aspektem je konzervatismus jednotlivých útvarů ve fabrice, zejména mám na mysli konstruktéry, ke kterým se počítám i já, kteří jsou největší brzdou pokroku a aplikací nových poznání do praxe.

V. Levarský: Mám pocit, že se vše snaží tak zrychlovat, že často objednávkou předběhneme myšlenku samotného produktu. Uvedu náš postup zavádění inovací do praxe. Na trh vypustíme case study a čekáme na reakce vlivných autorit a nejlepších klientů. Ty nám to většinou „nerozstřílí“, jelikož je to podloženo analýzou a nachází se v určité fázi užitkovosti. Svým pohledem nám tak pomohou to posunout dále do podoby konkrétního produktu, který se následně připravuje na trh. V tomto modelu však nesmí všem zainteresovaným scházet intuice a odvaha.

P. Ballon: Potvrzuji vše, co bylo řečeno. Ještě bych k tomu dodal – nezamilovat se do svého prvního řešení, jelikož až přijde do kontaktu se zákazníkem, tak on jej změní. Buď z něj trh vytvoří nejlepší produkt, nebo jej pošle do zapomnění. Je třeba zákazníkovi naslouchat.

J. Bujnovský: Dotažení projektu se docílí pouze tehdy, pokud přenesu zodpovědnost, nejčastěji finanční, na všechny zainteresované. Nyní v době covidu se mění způsob odměňování. Snižuje se mzda o polovinu a pohyblivá částka je odvislá od úspěšnosti realizace a dokončení projektu. Nastává tak trend vzdělání schopných lidí, kteří následně budou dělat méně za více, a především – s kvalitním výsledkem. Potřebujeme se naučit více se soustředit a ponořit se do problematiky. Dále upozorňuji na stále posilující trend anonymity – upřednostňujeme totiž klid a soukromí před veřejným působením.

P. Kubáň: Když ve firmě vytváříme nový produkt, hrají vždy klíčovou roli členové týmu s životními zkušenostmi a „obyčejnou“ lidskou pokorou. Jednají s chladnou hlavou, dokážou se ve správný čas rozhodnout, mají respekt ke svému okolí. To stojí za polovinou úspěchu. Dále je třeba, aby jeden člen týmu se projektu věnoval na full time. Dále se nám osvědčuje práce v tandemech konstruktér – obchodník.

J. Košturiak: Žijeme v době, kdy je mnoho lidí nešťastných. Často je to dáno tím, že přicházejí nové technologie, které je připravují o práci. A oni na to nejsou připraveni. Tak to bylo v historii, je tomu tak nyní během covidu a bude tomu tak i nadále. Na druhou stranu, jak již bylo řečeno, dříve jsme pro podnikání potřebovali fabriku s komínem, dnes nám k tomu stačí notebook a sociální sítě, a můžeme spolupracovat s celým světem. To považuji za skvělou dobu. Děkuji vám za rozpravu.

Téma příští rozpravy: Inovační projekty