Kultura na pracovišti je ovlivněna různými faktory. Demografické posuny, iniciativy v oblasti rozmanitosti a začlenění, nedostatek opravdových talentů, automatizace, vyvíjející se technologie a nápor digitálních dat se navzájem prolínají a jsou příčinou mnoha změn. Je třeba mít na paměti, že špatné praktiky ve firemní kultuře přispívají k „psychické újmě a stresu“ zaměstnanců.
K trendům ovlivňujícím nejen kulturu pracovního života lidí neoddiskutovatelně patří podle Knight Frank rostoucí počet coworkingových prostorů a hledání možností jejich efektivního vytížení. KPMG zaznamenává sílící význam agility jako dominantního faktoru úspěchu a podle BCG se jedná o obrovskou obchodní příležitost související s cirkulární bioekonomikou. Poskytuje řešení pro největší environmentální problémy, jako jsou změny klimatu, nedostatek zdrojů, ztráty potravin a plýtvání, změny ve využívání půdy a ztráta biologické rozmanitosti.
Geopolitická neshoda, obchodní války, rychlé tempo změn vyvolané technologickým a digitálním narušením a naše pozice v pozdním hospodářském cyklu přispívají ke zvýšení nejistoty. Uprostřed této nejistoty je navíc zřejmá další věc: rozevírající se nůžky mezi společnostmi na stejné úrovni a ostatními, vznikla tak mezera, která neustále roste.
Podle analýzy EY vytvořené v roce 2019 investoři odměňují hlavně firmy, které si budují odolnost prostřednictvím silného vedení, udržení marží a posílení peněžních toků. Na druhé straně této mezery je neúspěch trestán rychleji a přísněji. Stále silnější místo má také aktivističtější zelený kapitál.
Vzhledem k obavám z recese nastal čas, kdy generální ředitelé musí připravit své organizace, aby prosperovaly za různých podmínek. Při vytváření sebeudržitelných podniků mohou vůdci zvolit přístup založený na třech zásadách:
- přizpůsobivé a odolné myšlení;
- vytvoření platformy pro přetvoření organizace;
- obratnost, schopnost rychle se přizpůsobit.
Podle prof. Zeleného je základním principem přizpůsobivého a odolného myšlení, přežití a prosperity v jakémkoli prostředí spolupráce (nikoliv solidarita) částí za účelem udržení celku, s tím, že chování celku zpětně ovlivňuje chování částí, celek a jeho části jsou neoddělitelné. Evoluce života je kreativní proces, protože vytváří realitu samotnou. Svět, ve kterém existujeme, je výsledkem kolektivní tvorby života a jeho složek – jak je dnes plně a silně demonstrováno u lidského druhu. Život je prostě výrazem specifické, sebeudržitelné rovnováhy mezi součástmi a celkem.
V současnosti podle prof. Zeleného spolupráce doplňuje a nahrazuje skomírající konkurenci nebo Evropskou unií prosazovanou solidaritu. Podniky v síti či alianci spolupracují, konkurují si až jejich sítě. Žádný podnik není ostrůvkem. Relokalizovaná síť užití zdrojů posiluje dlouhodobé vztahy a návaznosti doplňujících se podniků: kdo nespolupracuje, je odsouzen k izolaci a solidaritě.
Spolupráce doplňujících se entit je efektivnější. Když všichni dělají totéž, vzniká pouze dočasná konkurence. Účelem benchmarkingu je rozšíření diferenciace, ne homogenizace. Kopírování tzv. „nejlepších praktik“ vede ke stejnosti a inovačnímu útlumu, tak jako státní „udržitelnost“ eliminuje žádoucí autonomii sebeudržitelnosti.
Velké firmy se již rozkládají do sítí doplňujících se zdrojů, strojů, lidí a znalostí. Dělali to Baťové a dnes to například dělá Siemens. Malé firmy se sdružují do „klastrů“, aliancí, partnerství a sítí spolupráce, jako je například adaptivní organizace – Nadace ZET prof. Milana Zeleného. Pochopili, co se děje a proč. Tradiční firma se tak transformuje v pružnou, spoluvytvářející a rychle se měnící, obzvláště v lokálních kontextech. Právě v lokálních kontextech totiž lidé dokážou žít v souladu s přírodou, implementovat a provozovat řešení typické pro cirkulární bioekonomiku. Nejlepším důkazem v lokálním kontextu je energeticky soběstačná česká obec Kněžice.
Autor je expertem na adaptivní organizaci, management a prostředí.
Ing. Adrián Podskľan, Ph.D