Vzhledem k tomu, že dosavadní metodika přináší bodové hodnocení, a tedy i přímé finance pouze za publikační výsledky (z aplikovaných hodnotí pouze patenty, odrůdy a plemena), dochází k systematickému propadu počtu evidovaných aplikovaných výsledků (užitné a průmyslové vzory, ověřené technologie, funkční vzorky a prototypy apod.). Výzkumné organizace totiž nemají žádnou motivaci pro zadávání těchto výsledků do databáze RIV, protože jim to přináší pouze práci, nikoli užitek a ohodnocení – logicky si tedy tuto práci šetří.
V mezidobí bylo učiněno několik pokusů o revizi tohoto podivného přístupu, který výrazně preferoval základní výzkum před aplikovaným. Prvním z těchto pokusů byla nová metodika hodnocení, kterou již v roce 2013 zpracovala Asociace výzkumných organizací. Touto metodikou se Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) odmítla zabývat, přestože byla podložena i analýzou, která prokazovala bezdůvodné navyšování bodů i financí u publikačních výsledků a redukci bodů a financí u organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem (včetně např. i technických univerzit). Jen pro příklad – u výzkumných organizací pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o redukci o 20 % až 50 %.
Dalším pokusem o vytvoření nového systému hodnocení byl projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financovaný ze strukturálních fondů – IPN metodika. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno mnoho teoretických tezí, bylo provedeno pokusné hodnocení několika výzkumných pracovišť, projekt však nepřinesl to základní – funkční metodiku, která by byla aplikovatelná a proveditelná podle současné legislativy a počtu výzkumných organizací. Asi největší perličkou byl požadavek na vytvoření samostatného hodnoticího úřadu s rozpočtem několika set milionů korun ročně, který by nenesl žádnou odpovědnost, pouze by prováděl „nezávislé“ hodnocení výzkumných pracovišť. Odpovědnost za řízení a provádění výzkumu a financování výzkumných organizací by nadále nesli poskytovatelé.
Protože ani RVVI, ani její podřízená Komise pro hodnocení výsledků se rovněž neměly k činu (pouze se usnesly, že je třeba založit komisi pro přípravu metodiky) a hrozilo, že po skončení platnosti metodiky 2013 si každý poskytovatel bude muset vytvořit vlastní pravidla a metodiku pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, připravila opět Asociace výzkumných organizací vlastní návrh M2017+, který byl poskytnut Úřadu vlády, Sekci pro vědu, výzkum a inovace, počátkem léta 2016. Dokument byl vytvořen v souladu s národní i evropskou legislativou VaVaI, byly do něj zapracovány připomínky řady ministerstev (poskytovatelů) a rovněž i inspirace některými vhodnými podněty z IPN metodiky a z hodnocení Akademie věd ČR. Teprve po vytvoření této funkční metodiky a na základě dohody s úřadem místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, se do metodiky vložila RVVI a dokument začala upravovat (ne vždy k prospěchu věci). Z původního asi dvacetistránkového přehledného dokumentu vznikl přibližně padesátistránkový popisný manuál, který byl na listopadovém zasedání RVVI schválen a poslán počátkem prosince do mezirezortního připomínkového řízení. Toto řízení dosud není ukončeno, dokument zatím není definitivní, proto následující řádky je nutné brát s výhradou možných změn, které v současném znění dokumentu ještě nejsou zapracovány.