Laboratoř by měla sloužit nejen vývoji, ale také útvaru kvality při předepsaných kontrolách vozů ze sériové výroby. Snaha maximálně vyhovět stále se zpřísňujícím legislativním požadavkům na měření škodlivých látek ve výfukových plynech totiž znamená přísnější, komplikovanější a časově náročnější zkoušky. Nová legislativa vyžaduje měření emisí za různých teplot. Kromě obvyklé teploty +23 °C se bude měřit při teplotách +14 °C a –7 °C. Speciální zkoušky pak budou vyžadovat podstatně větší rozmezí. K tomu budou sloužit budoucí dva boxy jako speciálně izolované klimakomory, ve kterých se teploty budou nastavovat od –40 °C do +65 °C.
Do roku 2020 by tato laboratoř měla poskytnout 24 pracovních míst. Toto číslo je překvapivě malé, je to z důvodu, že jsou zde implementovány nejmodernější technologie a chod celé laboratoře zabezpečí v jedné směně pouhých osm pracovníků. Kapacita laboratoře je nyní zhruba 2 600 měření ročně.
MĚŘENÍ EMISÍ MÁ TRADICI
Na složení a množství emisí má vliv velká škála různých proměnných. V prvé řadě je to spotřeba pohonných hmot. Tu ovlivňují palivo, příprava směsi, objem motoru, výkon a počet válců, rozvody, zapalování, výfuk, chlazení, umístění motoru, přenos výkonu, konstrukce převodovky, hmotnost, pasivní odpor, tvar karoserie, pneumatiky, v neposlední řadě také styl jízdy a mnoho dalšího. Prvními sériovými typy vozů Škoda, u kterých lze ve zkušebních protokolech dohledat výsledek měření emisí, byly Škoda 100 a 110, vyráběné v letech 1969–1976.