MM: Jaká je aktuální situace ve společnosti Mazak, především s ohledem na změny trhu v důsledku anticovidových opatření?
P. Šimáček: Jeden náš dlouholetý zákazník řekl památnou větu: „Za krize se musí pracovat více, ne méně.“ Velmi si ho vážíme a u nás v Mazaku se tím snažíme řídit. Situace je ale samozřejmě méně předvídatelná a každý týden nás může něčím překvapit. Přiznám se, že jsme opatrnější, a to jak ve fungování naší kanceláře, kde jsme vytvořili dva týmy, které se fyzicky navzájem nepotkávají, tak i v pořádání větších zákaznických akcí. Nechceme situaci podcenit, na druhou stranu je to skvělá příležitost, jak se naučit a využít nové technologie, a tím zpřístupnit zákazníkům Mazak digitálně. Moc rád bych pak poděkoval našemu týmu, v průběhu celé pandemické situace jsme v Mazaku nijak neomezili fungování směrem k zákazníkovi a všichni kolegové byli plně k dispozici pro řešení technických i obchodních aktivit. Samozřejmě při striktním dodržování všech hygienických norem.
MM: Objevily se nějaké zásadnější změny v chování vašich zákazníků? A pokud ano, jak jste na ně reagovali?
P. Šimáček: Jsem přesvědčený, že každý o současné situaci přemýšlí a každý vnímá určité riziko nejistoty způsobené nejen samotným virem, ale možná ještě častěji ne příliš čitelnou ekonomickou budoucností. Ze všech stran jsme bombardováni médii a pro každý názor existuje plno rozumných argumentů, je těžké se v tom zorientovat. Zastávám ale teorii, že na paniku je vždy času dost, důležitá je příprava. Máme velké štěstí, že se setkáváme s množstvím zákazníků, kteří vnímají současnou situaci i jako obrovskou příležitost a jsou odhodlání investovat a zlepšovat svou budoucí pozici na trhu. Snažíme se jim být co nejvíce nápomocní. Mazak se snaží být pro své zákazníky především rychlý, čitelný, pozitivní a maximálně flexibilní. Naše rodinná tradice a dlouhodobost na trhu je jistá indikace toho, že to snad zákazníci oceňují.
MM: Jaký vývoj předpokládáte v nejbližší budoucnosti, ať už z pohledu strojírenských trhů obecně, nebo vaší firmy?
P. Šimáček: Jsem veskrze pozitivní člověk, a proto věřím, že stejně jako z předešlých temnějších období i z této zkušenosti vyjdeme jako lidstvo chytřejší a poučenější, možná s pár modřinami, ale s hlavou nahoře. Co se strojírenství týká, stojí před námi několik nástrah – první je výrazné omezení investic, které je krátkodobě pochopitelné, ale dlouhodobě jde o jednoznačně špatný krok. Neinvestováním nebude růst produktivita, snížené inovace zase nutně souvisejí s nižší vytvořenou přidanou hodnotou a dlouhodobě vedou jednoznačně ke snížení ziskovosti. Druhou nástrahou je absolutní nedostatek kvalitních zaměstnanců na trhu. Je zajímavé, že společnosti, které v současné době techniky nabírají, evidují velmi malý zájem o tyto pozice. Myslím, že to obrovské množství lidí, které je dnes udržováno na současných pozicích pomocí dotačních programů, posun v průmyslu v zásadě brzdí. Je třeba si uvědomit, že již mnoho let průmysl nerostl, především kvůli nedostatku kvalitních pracovníků, a možná je nyní šance dát trhu větší volnost, aby se mohli zaměstnanci přesunout tam, kde se daří a kde jsou potřeba. Jsem přesvědčený, že to v dlouhodobějším horizontu bude docela ozdravný krok. Třetí nástrahou, kterou si musí průmysl projít, je nekvalita a zaostalost současného vzdělávacího systému. To bude již velice rychle obrovský problém, i dnes vidíme, jak těžké je ve strojírenství nahradit technické bardy, profíky, na kterých mnoho věcí stojí a kteří se rychlým tempem blíží důchodovému věku. V momentální době ale právě vidím příležitost si tyto věci uvědomit a začít je měnit. Covid nás naučil, že rychlá změna je možná, stačí se jen podívat, jak se společnosti rychle adaptovaly na práci z domova, na široké využití digitalizace i na zrychlený nástup sociálních médií v obchodu a službách. Toto je jednoznačně změna k lepšímu a můžeme na tom stavět.
MM: V sousedních zemích, především v Polsku a Maďarsku, je strojírenství ze strany státu významně podporováno. Bylo by to podle vašeho názoru vhodné a možné i v naší zemi?
P. Šimáček: Ano, myslím, že by to vhodné opravdu bylo. Od kolegů vím, že v Maďarsku i Polsku je velká vůle nejen strojírenské podniky podporovat. Na investice do technologií a inovací pro malé a střední podniky míří obrovské množství peněz. Dotace jsou dle umístění a zaměření například v Polsku až do výše 85 %. To, co je ale nejdůležitější, je jednoduchost procesu a rychlost zpracování žádostí. Programy ve zmíněných zemích byly spuštěny v červnu a již nyní víme o prvních realizovaných projektech. Jen pro srovnání – V ČR je naprosto běžné, že od podání žádosti o dotace po začátek realizace projektu uplyne osm až 10 měsíců. To je v současné dynamické době naprosto nedostatečné. Právě ta rychlost je to, co umožnuje podnikům v Polsku a Maďarsku se adaptovat a ekonomicky zároveň i posunout. Špatná zpráva pro české podniky je, že jejich zahraniční konkurence bude určitě zase o něco silnější.
MM: Co by podle vás mohl/měl stát v nejbližší budoucnosti udělat, aby se naše hospodářství zase postavilo na nohy?
P. Šimáček: Stát má před sebou množství úkolů a já se necítím být odborníkem v tom, jak ekonomiku nastartovat, k tomu jsou jistě erudovanější odborníci. Nutno říct, že to ani nikomu určitě nezávidím. Přesto mi ale dovolte zopakovat ty hlavní úvahy.
Na prvním místě je podpora malých a středních podniků – jde o tahouny ekonomiky, firmy, které vždy přispívaly do státního rozpočtu. Znám mnoho jejich majitelů a majitelek, a jsou to neskutečně pilní a chytří lidé. Inovace a investice do technologií jsou alfou a omegou budoucího rozvoje našeho průmyslu. Netvrdím, že musíme použít stejný model jako v Polsku či Maďarsku, ale absence rychlé pomoci nesmírně chybí.
Důležité je také uvolnit trh práce, rozmotat tuto situaci, kdy jsou desetitisíce lidí nevyužity, udržovány v umělé zaměstnanosti. Průmysl i v této době zaměstnance potřebuje. Kurzarbeit je určitě dobrý nástroj, ale myslím, že má sloužit na přechodné období. Dlouhodobě naopak škodí, nepodporuje totiž rychlý přesun sil tam, kde jsou potřeba.
Nutné je také podpořit maximální digitalizaci státní správy, a tím její fungování značně zjednodušit. Obecně by předpisů a pravidel mělo být méně, a nikoliv více. Například schvalovací proces pro dotace by šlo značně zjednodušit.
A v neposlední řadě okamžitě podpořit transformaci českého školství, zejména holistický přístup. Nejen v technických oborech se dnes prolínají mnohé disciplíny a nelze je tak snadno škatulkovat jako v době, kdy se dnešní školní koncepce vytvářela. Pomoci školám sblížit se s technologiemi a průmyslem, a tím si aktivně vychovávat další generaci. Rozvolnit platové tabulky pro kvalifikované odporníky tak, aby měl kdo znalosti předávat.
Všimněte si prosím, že jsem záměrně nezmínil strukturální projekty, jako jsou stavby silnic či železnic. Ty jsou samozřejmě důležité, ale měly by být především strategickou a dlouholetou koncepcí vlády. Spoléhat na ně jako na lék v současné situaci mi přijde při rychlosti stavebních řízení poněkud naivní.
MM: Je něco, co byste v této souvislosti chtěl dodat, ačkoli jsem se na to nezeptala?
P. Šimáček: Moc rád bych popřál všem čtenářům pevné zdraví a uchování si zdravého rozumu. Věřím, že náš region má mnoho co nabídnout, že se prokáže naše odolnost a že najdeme cestu, jak být i nadále úspěšní.
Ivana Geistová
Mazak EU