Nejdále pak zašel – byť prozatím v experimentálním režimu – tým stavební fakulty ČVUT v Praze pod vedením Vjačeslava Usmanova. V obci Dřísy nedaleko Prahy se tým rozhodl postavit s pomocí robota část budovy. Aby bylo možné porovnat různé přístupy, skládala se stavba ze dvou zrcadlových polovin, jednu měl robot vystavět z tvárnic, druhou s pomocí 3D tisku. Podkladem byl asfaltový povrch, který pomohl zajistit co nejrovnější podklad. Kvůli zjednodušení měla každá část rozměry pouze 10 × 10 m a výšku jednoho patra. „Výhodou robota je, že nedělá chyby. Udělá vše přesně tak, jak má v programu nebo rozhodovacím algoritmu. Takže pokud se nezmýlí člověk při programování, robot nechybuje. A samozřejmě, může klidně pracovat 24 hodin denně, 365 dní v roce. Musím uznat, že bylo fascinující sledovat, s jakou lehkostí robot bere tvárnici vážící přes 20 kilogramů a pokládá ji přesně na její místo. Nepotřebuje lešení ani nic dalšího, prostě pracuje,“ popisuje Vjačeslav Usmanov. Požadovaný rozsah dokázal robot postavit za necelých sedm hodin. „Když jsme rychlost robota porovnali s četou zedníků podle pracovních norem, zjistili jsme, že by jim stejná stavba trvala déle. A to i když nezapočítáme různé přestávky. Náklady na samotnou stavbu byly více méně srovnatelné s těmi na lidské zedníky,“ dodává Usmanov.