MM: Jedná se o naslouchání požadavku trhu, nebo jde o honbu za nejlepšími dostupnými technologiemi?
Minoru Kitayama: Pro nás je důležité poskytovat kvalitní výrobní technologii, software a systém automatizace, tedy kompletní řešení, včetně prodejního a poprodejního servisu. Není možné zaměřit se pouze na prodej strojů.
MM: Má společnost Mazak nějakou aplikaci v souladu s průmyslem 4.0?
Minoru Kitayama: Máme software s názvem „CyberProduction Center“, vyvinutý v roce 1998 a představený v našich závodech po celém světě, který se přibližuje myšlence průmyslu 4.0. Tento software kontroluje a řídí informace spojené s konstrukcí, výrobou, nákupem a prodejem v reálném čase prostřednictvím propojení na podnikovou síť, a to jak uvnitř továrny, tak mezi ostatními závody.
MM: Levné obráběcí stroje jsou vyráběny i předními firmami, jako např. DMG Mori. Bude Mazak také následovat tento trend?
Minoru Kitayama: Současně zde probíhají dvě dvoupólovosti. Jedna dvoupólovost se týká trhu a druhá výrobků.
Z pohledu trhu zde jsou dvě kategorie. Do první kategorie spadají západní země a Japonsko, které vyrábějí velmi kvalitní produkty. Do druhé kategorie patří rozvíjející se země z Asie, střední nebo východní Evropy a jiné. Abych tak řekl velké trhy, které jsou spojené s masovou výrobou. Ve spojení s výše uvedeným zde jsou dva různé druhy požadavků, a to z hlediska výrobků. První z požadavků je na velmi kvalitní a drahé stroje s nadprůměrnými funkcemi a velkou přidanou hodnotou. Druhý požadavek je zaměřen na komoditní stroje, u kterých je velmi důležitý dobrý poměr ceny a výkonu, avšak s omezenými funkcemi. Specializace je jednou z možností, jak se vypořádat s požadavkem trhu, nicméně požadavek na komoditní stroje je ze strany trhu znatelný, proto je zde několik výrobců, kteří se zabývají obojím stejně jako my. Avšak naše stroje mají „něco nového“ ve srovnání s ostatními.
MM: Na veletrhu EMO Hannover 2013 firma Mazak prezentovala multifunkční obráběcí centrum vybavené řídicím systémem Sinumerik 840D SL. Jak na tuto nabídku reagovali potenciální zákazníci Mazaku?
Minoru Kitayama: Máme dobrou odezvu od návštěvníků veletrhu a věříme, že noví potenciální zákazníci mohou mít o toto provedení zájem – kromě našich stávajících zákazníků.
Ačkoliv řídicí systém Mazatrol má naprostou celosvětovou převahu, myslíme, že stroje s řídicím systémem SINUMERIK budou postupně uznávány na německém trhu.
MM: Jak vnímáte rychlý rozvoj technologie 3D tisku v posledních letech?
Minoru Kitayama: Mám pocit, že zájem je více na straně spotřebitelů spotřebního zboží než na straně výrobců.
MM: Je technologie 3D tisku hrozbou pro výrobce obráběcích strojů, nebo se může jednat o příležitost?
Minoru Kitayama: Společnost Mazak provádí na toto téma výzkum s ohledem na možnosti v budoucnosti. Zastáváme názor, že hromadná výroba vyžaduje obráběcí stroje. 3D tisk může být vhodný pro výrobu prototypů, forem nebo luxusního zboží. Technologie 3D tisku má omezení z hlediska materiálů v porovnání s obráběcími stroji, navíc produktivita je velmi malá. Kromě toho dosahované přesnosti jsou výrazně horší v porovnání s třískovým obráběním. V případě výroby dílce technologií 3D tisku, následný proces obrábění je nevyhnutelný pro získání finálních rozměrů dílce v požadovaných tolerancích. Z těchto důvodů tato technologie nebude mít převahu nad obráběcími stroji, avšak může být výhodně použita pro výrobu složitých dílců (např. dílce s komplikovaným vnitřním průměrem, kde nejsou k dispozici vhodné řezné nástroje), které nemohou být vyráběny jiným způsobem.
MM: Jak se bude vyvíjet zájem uživatelů obráběcích strojů v příští dekádě?
Minoru Kitayama: Předpokládáme, že poptávka po obráběcích strojích poroste spolu s růstem rozvíjejících se trhů s přesunem od zemí BRIC k zemím VISTA.
Spolu s výše uvedeným trendem budou požadavky na obráběcí stroje více diverzifikovány a to bude mít za následek zvýšení poptávky po odlišných obráběcích strojích odpovídající požadavkům na konkrétních trzích.
MM: V čem se podle vás liší požadavky japonských a evropských uživatelů obráběcích strojů?
Minoru Kitayama: Mezi evropskými a japonskými požadavky nejsou velké rozdíly. Přesto japonští uživatelé obráběcích strojů si více zvykli na domácí stroje než na německé. Japonský zákazník očekává vysokou úroveň poskytovaných služeb. Hlavní důraz je na rychlé uvedení zpět do provozu v případě plánovaného či neplánovaného odstavení. Také je důležitý fakt, že poměr domácí výroby hlavních komponent jako jsou vřetena je výrazně vyšší než u evropských výrobců.
MM: Jaké jsou silné a slabé stránky japonských a evropských výrobců obráběcích strojů?
Minoru Kitayama: Zde je možné uvést dvě rozdílné kategorie. První jsou „japonští výrobci bez individuality“ a tou druhou jsou „evropští výrobci vyrábějící stroje svou individualitou“. Silnou stránkou japonských výrobců je pružnost, vysoká kvalita a flexibilita. V Evropě má většina výrobců svou individualitu. Navzdory skutečnosti, že zde vládne silný trend nakupovat a zužitkovávat komponenty od různých dodavatelů, je mnoho strojů vybaveno velmi specializovanými funkcemi. Vezmeme-li v úvahu průmyslový standard, tak výrobci přizpůsobují své stroje konkrétním trhům.
MM: Jak aplikujete Monozukuri ve společnosti Mazak?
Minoru Kitayama: Společnost Mazak vyvíjí automatizaci, zvyšuje schopnost svých strojů provádět více úkolů a eliminuje lidskou práci. Naše společnost je v souladu s řešením Monozukuri již mnoho let. V roce 1981 jsme postavili vedle naší ústřední továrny tzv. továrnu bez obsluhy „The Unmanned Factory“, kde bylo v provozu 18 strojů, které obsluhovalo pouze 12 dělníků (6 dělníků na směnu) a při noční směně byl provoz bez obsluhy. Tato továrna byla zviditelněna a prezentována hromadnými sdělovacími prostředky po celém světě. Později to vedlo k pozvání od paní Tchatcherové za účelem vybudovat naši továrnu ve Spojeném království. Kromě toho jsme sami vyvinuli buňku e-bot cell 720, která umožnuje bezobslužný provoz po dobu 720 hodin (třísměnný provoz po dobu jednoho měsíce). Tato buňka se skládá ze systému paletech, který může pracovat mnoho hodin v bezobslužném režimu díky využití víceúrovňových paletových zakladačů. Instalace takovýchto systémů přispívá ke zlepšení produktivity ve všech našich továrnách. Schopnost provádět více operací na našich strojních zařízeních umožňuje zkrátit dodací lhůty, snížit počet potřebných výrobních zařízení a přispívá k bezobslužnému provozu v rozsahu mnoha hodin.
MM: Aplikují Japonci Monozukuri ve svých životech?
Minoru Kitayama: Například při výběru výrobku pro domácnost mají Japonci tendenci vybírat zboží, které má výhody západního světa a zároveň tradiční japonské prvky.
MM: Chtěli byste dát nějakou radu české mladé generaci?
Minoru Kitayama: Rádi bychom, aby mladá generace rozuměla důležitosti a kráse výroby se znalostí vývoje nejnovějších trendů obráběcích strojů.
MM: Děkuji vám za rozhovor.
Jiří Vrhel
jiri.vrhel@mmspektrum.com