Lidé chtějí často návody a pravidla pro to, jak inovovat nebo jak úspěšně proměnit nápady na úspěšné byznysy či uvést inovační návrhy na trh. Profesor Košturiak uvádí, že o tom, co inovace je, nebo není, rozhoduje zákazník – tím, že výrobek nebo službou kupuje a platí za ně. Inovace tedy začíná a končí u zákazníka – z analýzy trhu a zákazníků vzniká inovační zadání a při definování nové hodnoty pro zákazníka se definují komunikační a distribuční cesty k zákazníkům, které jsou také předmětem inovace. Návody a pravidla jsou dobré tam, kde děláme opakované a stejné věci – při inovacích se neinovuje jenom produkt, ale také jeho čas a způsob uvedení na trh.
Inovovat musíme neustále, rychle, zejména v období, kdy se firmě daří a začínají v ní nemoci zvané pýcha, nadměrné sebevědomí, lenost nebo lakomství. Pozor však na bombardování zákazníků „inovacemi“, které nepotřebuje (nové verze programů, zbytečně vysoký výkon, nadbytečné a složité funkce) a kanibalizaci produktů. Je mnoho cest pro úspěšné inovace a jejich uvedení na trh. Následující text přibližuje některé z nich.
Kopírování a imitování druhých. I když toto tvrzení možná zní ve vztahu k inovacím jako rouhání, je to tak. Vynálezce nebo objevitel něčeho převratného se často koncentruje na zdokonalování svého řešení a imitátor se může soustředit na zákazníky. Úspěšný inovátor je ten, kterého akceptuje zákazník, ne inovační komise nebo akademie. Firmy Apple i Microsoft ve svých začátcích čerpaly mnohé inspirace například z vývojové základny firmy Xerox v Palo Anto. Tony Ryan okopíroval koncept nízkonákladových aerolinek Southwest Airlines pro Evropu a umožnil v Evropě cestovat letadlem lidem, kteří si to nikdy nemohli dovolit, podobně jako Henry Ford, který převzal koncept linky z jatek v Chicagu a umožnil výrobu automobilu za ceny pro obyčejné lidi. I mnohé naše firmy, které jsou dnes inovačními lídry, začínaly kdysi napodobováním konkurence.
Úspěchu dosáhly mnohé firmy převratným technickým řešením, které bylo často renomovanými hráči na trhu odmítané nebo podceňované – Geox, Dyson, Eset.
Některé inovace vznikají z nouze, z nedostatku – S. Bernard neměl peníze na pasterizační jednotku, tak musel vyřešit trvanlivost piva jiným způsobem, který mu přinesl konkurenční výhodu (filtrování za studena).
Jiní inovátoři spojili různé, již existující věci jiným způsobem a vytvořili nový trh – Red Bull (povzbuzující nápoj + osvěžující nápoj), Cirque du Soleil (cirkus + divadlo), iPhone, iPad, e-book apod.
Dell nebo Amazon změnily celý podnikatelský systém a cash flow. Tradiční prodejci knih mají splatnost faktur ke svým dodavatelům 90 dní a kniha u nich ve skladě leží v průměru 168 dní. Peníze na účet tedy dostanou až za 78 dní a tento interval musí financovat ze svého cash flow. Amazon má knihu na skladě v průměru jenom 17 dní, zákazník však platí předem a Amazon svým dodavatelům za 58 dní. Na rozdíl od kamenného obchodu, který financuje 78 dní z vlastního cash flow, tak může Amazon používat cizí peníze 41 dní a ještě platit svým dodavatelům v kratší periodě (58 dní). Podobně funguje podnikatelský systém Dell, který byl v době svého vzniku opravdu revoluční.
Firmy se propracovaly z výrobců produktů k poskytovatelům služeb (OMS Lighting prodává řešení světla a světlo, německá firma Kaeser se pokouší místo kompresorů prodávat stlačený vzduch, nastupující výrobci elektromobilů vytvářejí sítě, ve kterých se budou prodávat „kilometry a kilowaty“ místo automobilů. Důležité je síťování – OMS vytváří partnerství s designéry, s technologickými firmami i s výzkumem, AppStore nebo Google Store jsou nové podnikatelské systémy, které eliminují zbytečné mezičlánky mezi výrobcem a zákazníkem, Red Bull nebo Apple prodávají kromě svých produktů také silné emoce.
Každý inovační projekt začíná následujícími úkoly:
1. Definujte trhy a segmenty a analyzujte trendy na nich.
2. Definujte zákazníky a ne-zákazníky. Kdo dělá výběr (projektant, nákupce)? Kdo rozhoduje o nákupu (manažér, komise)? Kdo používá výrobek (operátor, pacient, lékař, technik, sportovec)? Kdo dělá údržbu výrobku (opravář, servis)? Kdo nepoužívá náš výrobek a mohl by (Eskymák, kočka, důchodce, dítě)?
3. Definujte a analyzujte konkurenty ve vašem oboru a z jiných oborů (uspokojují potřebu zákazníka zcela jiným způsobem) vytvořte hodnotovou křivku.
4. Analyzujte trendy – technologie, móda, legislativa, kultura, design.
5. Analyzujte potřeby zákazníků, nedostatky, sny a touhy.
Analýza trhů:
• negativní trendy, ohrožení
• pozitivní trendy, příležitosti
• klíčoví zákazníci a jejich charakteristiky
• cenové poměry a ziskovost
• pozice konkurence
• naše současná pozice – výhody a nevýhody
• naše cílová pozice
• naše konkurenční strategie – množství, cena, odlišnost, vysoká kvalita a spolehlivost, výjimečný servis, …
Analýza zákazníků:
• zákazník podle účelu – projektant, investor, architekt, prodejce
• zákazník uživatel, spotřebitel – operátor, sekretářka, recepční
• zákazník podle profese
• lokalita, region, způsob nakupování, nákupní sítě
• charakteristiky zákazníka – kvalifikace, příjmová skupina, hodnotová orientace, stáří, sociální sítě
• zákazník podle procesů a problémů, které řeší naším produktem nebo službou
• jak měří zákazník své procesy, parametry, hodnoty
• preference zákazníků, požadavky, problémy
Analýza konkurence:
• konkurence podle trhů, segmentů, regionů – kontakty, web, katalogy, vzorky, reference, testy, diskuse na sociálních sítích
• konkurenční produkty a služby
• parametry konkurenčních výrobků, ceny, služby, servis
• objemy prodeje, podíly na trhu, náklady
• způsob výroby, prodeje, distribuce
• stupeň plnění preferencí zákazníků
• názory prodejců, zákazníků, servisu
• testy, analýzy referenčních produktů – funkčnost, materiál. instalace, obsluha, design, …