Inovace 2015, Téma 5: Budování inovačního ekosystému

Přísloví Kdo chvíli stál, již stojí opodál zde platí více než kde jinde. Proto je důležité věnovat inovacím neustálou pozornost. Jsme si vědomi, že čtenáři MM Průmyslového spektra jsou proinovativní, někteří inovace s úspěchem realizují, jiní jsou ke změně připraveni a  další o ni teprve uvažují. Celému tomuto spektru je věnován nový seriál, ve kterém provedeme fiktivní firmu celým procesem inovace až po úspěšné umístění jejího produktu na trh. Odbornými partnery seriálu jsou společnosti IPA Slovakia, 3M Česko, Martin Tvarůžek Design a DDD Printing.

MM 1,2: Proč inovovat?
MM 3: Inovační potenciál firmy
MM 4: Jak financovat inovace a měřit jejich přínosy?
MM 5: Aspekty zavedení inovačního procesu ve firmě
MM 6: Inovace v sítích, budování inovačního ekosystému
MM 7,8: Vliv průmyslového designu na inovaci
MM 9: Role technologie 3D tisku v inovačním procesu, prototypová část.
MM 10: Jak a kdy uvádět inovační návrhy na trh?
MM 11: Podmínky úspěšné inovace
MM 12: Jak neusnout na vavřínech, inovační kultura

Vážení čtenáři. Zapojte se s autory příspěvků do diskuse, těší na vás. Sdělte své zkušenosti se zaváděním inovací ve vašich firmách. Je vám k  dispozici e-mail inovace@mmspektrum.com.

Mnoho firem tvrdí, že inovace jsou pro ně prioritou. Avšak řada z nich, aby inovace vznikaly, něco aktivně dělá. Abychom systematicky zvyšovali pravděpodobnost, že se nám podaří přijít s něčím novým, je třeba cíleně vyhledávat situace, se kterými se běžně nepotkáváme, nejsou pro nás/naši firmu typické. Je obtížně představitelné, že bychom najednou ze svého stereotypu, z procesu, kterému se věnujeme den co den a který nám zabírá čas, najednou přišli s nějakým unikátním a novým řešením.

Pojďme se tedy podívat na vytváření prostředí ze dvou úhlů pohledu. Nejprve se zaměříme na vnitrofiremní systém, kde bohužel mnoho společností končí, což je veliká škoda. Pak se budeme věnovat budování systému kolem sebe/firmy samotné.

Inovace jdou ruku v ruce s lidmi, kteří ve společnosti pracují, záleží právě na nich a jejich šéfech, jak s potenciálem lidí naloží. Mohou je kontrolovat, nechávat je zpracovávat nesmyslné tabulky nebo jim dát prostor a vytvořit podmínky, aby se nebáli chodit s nápady a zkoušet je přenášet do praxe. Právě ono zkoušení je klíčem k získání těch správných zkušeností, které chceme do společnosti dostat. Neúspěch tu nemaskujeme, ale naopak jej sdílíme, abychom zajistili, že chyba se nebude opakovat. Učící se organizace je to, co chceme docílit.

Není opravdu nic jednoduchého nastavit a uvolnit prostředí ve firmě tak, aby se naši zaměstnanci začali chovat jako podnikatelé, brali na sebe odpovědnost i za neúspěchy, které k novátorskému chování neodmyslitelně patří, aby byli zapálení a proaktivní, aby jim zkrátka nebylo lhostejné, kam firma směřuje. Jak vlastně vypadá takový zaměstnanec? Rozhodně to není člověk, který si nechává věci pro sebe – stále zpochybňuje současné způsoby fungování a ve většině společností jej nemáme v lásce. Nejde však o klasického remcala, který se ve firmách hojně vyskytuje, ale o člověka, který kritizuje konstruktivně a má připravený nápad a plán, jak věci změnit. Měli bychom být za takového člověka ve firmě vlastně vděční, protože ač to tak nevypadá, jedná se o nejloajálnější zaměstnance, kterým právě na firmě záleží a chtějí ji posouvat dále.

Je ale třeba zmínit klíčovou věc související s inovací. Je to ZMĚNA… Češi jsou prý národ, který má největší míru odporu ke změnám na světě. Obecně si představme jiné národy, kde je naprosto běžné, že se rodina stěhuje daleko za prací, nebo třeba společnost 3M, kde je standardní, že člověk v rámci jedné kariéry vyzkouší mnoho oborů a funkcí. Můžete začít jako technik v divizi s lepicími páskami, přejít do marketingu v divizi autoopravárenství, poté vést divizi zubních implantátů, odskočit si do regionální pozice v brusivech atd. Není žádná výjimka, že lidé ve 3M působí dvacet i třicet let, ale je to právě proto, že vlastně nemají stejnou práci po celou dobu a stále se učí něco nového. Celé know-how však zůstává ve firmě, která z toho profituje. Standardní firma působí v jednom oboru, což je důsledkem klapek na očích a také poloh, do kterých se firmy po určitém čase dostávají. Nemusí jít jen o firmy, stačí divize nebo oddělení a končí se samozřejmě u jednotlivých lidí, takzvaných expertů, kteří jsou ve svém oboru opravdovými odborníky, ale vždy vám dají sto důvodů, proč to či ono nepůjde, proč byste neměli raději nic dělat a nechat současný stav věci.

Změna je rovněž spjata s prací a energií, která je nezbytná. Na konci, pokud jde o dobrý nápad, se bude všem zúčastněným dýchat lépe, ale na začátku nás to zatíží změnou rytmu, bude to jistě náročnější, než si věci takzvaně sednou. Obvykle se tady potkáváme s klasickou leností a je na nositeli nápadu a lídrech společnosti, aby všem zúčastněným věci vysvětlili a dostali je na svou stranu, což později zaručí hladší zavedení nápadu či změny do praxe.

Pokud to s inovací myslíme ve firemním prostředí vážně, je třeba počítat s tím, že se budou dít změny. Čím více zvládnutých změn, tím inovativnější firma. Změnový management je opravdu klíčový, pokud o inovacích začneme jen přemýšlet. Z podstaty je každá inovace vlastně změna, a pokud si tato nenajde dostatečný počet příznivců, je odsouzena k záhubě. Ze statistik vyplývá, že aby byly nové myšlenky, produkty nebo technologie akceptovány většinou, měly by překročit asi 15 % příznivců, což zaručuje opravdu její plošné nasazení a využívání. Pokud tuto hranici nepřekročíme, většinou končíme v takzvané propasti mezi fandy, tzv. včasnými osvojovateli, a většinou, na kterou bychom měli vždy cílit.

Žít a pracovat v takovém prostředí ovšem nemusí vyhovovat všem. Pokud však chce společnost v dnešní době uspět a přežít, je tato vlastnost nezbytná.

Schopnost přijímat změny v organizaci totiž definuje akceschopnost či implementaci inovace, což je klíčový údaj. Mnoho lidí si myslí, že inovace je o nápadech a jejich řízení. To je ovšem veliký omyl, protože nápadů máme všichni opravdu hodně, ale schopnost jejich přenesení do praxe je faktor, který od sebe jednotlivé firmy nebo lidi odlišuje.

Je to opravdu zajímavé, že pravidla jsou platná jak u člověka, tak také u oddělení nebo u celé firmy a společnosti. Vlastně to odpovídá, protože společnost/firma je tvořena jednotlivými lidmi/zaměstnanci, kteří ji utvářejí. Firma/společnost je stejně dobrá nebo inovativní jako jednotliví lidé uvnitř.

Řekli jsme si tedy, že inovace je vlastně aplikovaná kreativita. Aplikovaná znamená, že jsme schopni uvést věci do praxe, že nebudeme slepě lpět na procesech a věcech, které „jsme takhle dělali vždycky“. Vytvoříme systém a firemní prostředí, v němž lidi bude bavit zkoušet nové věci a nebudou se obávat chyby.

Kreativitu je možné posilovat například tím, že lidem budeme víc věřit, že jim dáme kvalitní čas, aby mohli nad věcmi přemýšlet, že zabezpečíme, aby se vzájemně potkávali, aby byli konfrontováni se situacemi a lidmi, se kterými by za normálního stavu nepřišli do styku. Společnost 3M pravidelně pořádá snídaně, které mají zaměstnance inspirovat, které jim mají ukázat nové a jiné pohledy na svět, dále například hojně využívá spolupráce s designéry, studenty. Pořádá se soutěž 3M Design Innovation Award, která má za cíl mimo jiné přinést nový a svěží pohled na produkty, které jsou pro ni klíčové.

Tím se dostáváme k systému budování prostředí kolem firmy samotné. Pokud pracujeme s analogií mezi jedincem a firmou, říká se, že vrána k vráně sedá. Člověk si podvědomě vybírá své známé, kteří jsou mu podobní jak v soukromém životě, tak také v pracovním. Inovace ale pramení z diverzity (různorodosti) a vzniká velmi často na hranicích mezi jednotlivými obory. Takže inovační chování jde vlastně proti lidské přirozenosti.

Vytvořením co nejpestřejší sítě odborníků z praxe kolem sebe velmi zvyšujeme pravděpodobnost toho, že nápady budou velmi rychle a to znamená levně formovány a nebudeme plýtvat energií.

Jak již bylo uvedeno na začátku, firmy na tuto velmi důležitou oblast zapomínají a častokrát vytvářejí prostředí pouze pro lidi uvnitř firmy, ale poté nejsou schopni anebo nevidí potřebu zapojit lidi zvenku. Je totiž velmi jednoduché ubezpečovat se ve věcech, které děláme. Pohled zvenku totiž častokrát naruší idylku a nutí nás opět ke změně. Je třeba tento pohled aktivně vyhledávat, zapojovat naše zákazníky, designéry, umělce… Totiž právě lidé nezatížení našimi vnitřními procesy jsou schopni přinést svěží vánek do problémů, které se zdají být neřešitelné.

3M je jedním ze zakladatelů a výrazných podporovatelů České inovace. Jde o obecně prospěšnou společnost, která si klade za cíl posouvat inovační gramotnost, propojovat lidi a vytvářet prostředí, které inovacím pomáhá tím, že organizuje celou řadu zajímavých akcí, pořádá soutěž o nejlepší inovace a organizuje největší setkání inovátorů – festival ČIN. Česká inovace je velmi dobrým nástrojem pro propojování, hledání partnerů a vzdělávání, například skrze hodnocení projektů, které do soutěže přihlásí zaměstnanci naší společnosti. Jakákoli věc, která člověka vyvede z rutiny a standardu, je pro inovační myšlení prospěšná.

Podívejme se ve svém regionu na firmy, které jsou úspěšné, a začněme se vzájemně obohacovat a tím propojovat své lidi s lidmi v jiných firmách. Je až zarážející, že tohoto velmi levného nástroje firmy nevyužívají více a neposkytují svým zaměstnancům k tomuto prostor nebo samy neorganizují workshopy, kam by pozvaly sousedy na návštěvu. 3M společně s IPA pravidelně organizují inovační dny v regionech v jednotlivých firmách, které mají za cíl právě toto větvení a propojování.

Dalším fenoménem v tomto ohledu je až paranoidní hlídání vlastních nápadů a nepouštění je mimo firmu. Přitom právě sdílením svých problémů a myšlenek se člověk/firma dostane nejdál. Existuje mnoho způsobů, jak jsme např. díky crowdsourcingu schopni posbírat širokou paletu inspirací a řešení, které nás může nasměrovat tam, kde by to lidi uvnitř organizace vůbec nenapadlo.

Síťování lidí z firem – propojování zdrojů, vzájemné inspirace, propojování oborů a znalostí. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Vytváření prostředí je tedy neodmyslitelnou součásti zavádění inovačního procesu a kvalitní vazby s okolním světem bych přirovnal k novým synapsím v mozku. Čím více jich budeme mít, tím pro nás bude svět zajímavější a různorodější, což zákonitě povede novým pohledům na řešení situací, se kterými se setkáváme. Je zkrátka lepší vidět více možností…

Nassim Nicholas Taleb napsal dvě známé knihy. Jednu o černých labutích a druhou o antikřehkosti. V té první hovoří o tom, že občas nastanou velmi nepravděpodobné události s velmi velkými následky (černé labutě). Nepíše se o nich v knihách, neexistují k nim případové studie a algoritmy řešení. Křehké organizace při neočekávaných stresech zkolabují, pružné organizace přežijí a antikřehké se posílí.

Mnohé firmy žijí ve svém světě – znají své produkty a procesy, myslí si, že znají i své zákazníky, jejich plány, problémy a strategie, mají pocit, že konkurenti jsou daleko za nimi, optimalizují své procesy a činnosti, každý den jsou všichni ponořeni v operativě, na kterou nadávají, ale v podstatě ji mají celkem rádi. Je to svět, ve kterém manažeři každý den řeší mnoho naléhavých problémů, mají z toho pocit užitečnosti a nenahraditelnosti.

A najednou přiletí černá labuť – nová, přelomová technologie nebo někdo z úplně jiného oboru podnikání, kterého jsme za konkurenta vůbec nepovažovali. Uspokojí potřeby našich zákazníků lépe než my a připraví nás o naše zákazníky i jejich peníze. Naše optimální procesy jsou nepotřebné, naše výrobky vyprodáváme pod cenou, naše technologie a znalosti jsou k ničemu. Že se to neděje? Nevěřte tomu, černé labutě se rozmnožily. Nejen ve formě tsunami, zemětřesení a jiných katastrof, ale i ve formě nových technologií, materiálů a podnikatelských modelů, které v krátkém čase převálcují celé podnikatelské odvětví. Vzpomeňme na období, kdy ve Fraunhoferově institutu IPA Stuttgart vyvíjeli první verze simulačního systému Simple++ (dnes PlantSimulation) a v  sesterském institutu v Erlangenu odborníci komprimovali zvuk. Vytvořili speciální formát, nazvali ho MP3 a v příštích 20 letech totálně změnili byznys v oblasti hudby a hudebních nosičů.

Od této doby přiletěly mnohé další černé labutě – Kodak prý položily digitální technologie (nebo jejich ignorance?), mobily pohřbily pevné linky a telefonní budky, přicházejí technologie 3D tisku, elektromobilita, karbonová vlákna a kompozity, drony a množství dalších přelomových změn. Na začátku je většina lidí nevidí, potom se jim směje a zpochybňuje je, nastává fáze obdivu, ale také obrany starého systému, který nechce opustit své pozice (Elonovi Muskovi dělají v některých státech USA problémy s prodejem elektromobilů přes internet, v některých státech zakázali systém UBER apod.).

Kdo chce dnes dělat inovace, musí se propojit s celým světem, síťovat se, vytvořit okolo své firmy inovační ekosystém, ve kterém mohou vznikat nápady a rychle se měnit na reálné byznysy. Éra garážových startupů, firemních inovačních supermanů je pryč – svět a jeho vývoj je tak rychlý, že lepší šance mají ti, kteří se naučí pracovat v otevřených sítích, ne uzavřeni sami do sebe, izolovaní se svými nápady a „objevy“, ustrašení z toho, že je někdo zkopíruje nebo jim něco ukradne.

Nikdy v minulosti nepřicházely nové přelomové technologie tak razantně a rychle. Není možné mít všechny potřebné znalosti ve firmě, není možné omezenými silami a kapacitami účinně reagovat na rychlé změny v okolí. Je třeba udělat následující čtyři kroky:

Nejprve zvedněme hlavy z operativy (i když ji milujeme) a začněme se zabývat více tím, co se odehrává ve světě byznysu vně naší firmy. Kdysi jsme se učili vidět a eliminovat plýtvání ve firemních procesech (ale to musíme dělat i nyní), dnes se musíme více učit vidět a vyhodnocovat trendy na trhu. Je důležitější vidět vlnu tsunami dříve než konkurenti a reagovat tak, aby nás nezničila, ale vynesla nahoru.

Následně vytvořme skupinu lidí a síť, která se bude aktivně zabývat vyhodnocováním trendů, hledáním příležitostí, přípravou a realizací inovací.

Ve třetím kroku vytvořme funkční živý inovační ekosystém, který bude neustále sledovat nové trendy na trhu, objevovat a vyhodnocovat nové příležitosti, propojovat experty, hledat inspirace a rozvíjet nové znalosti.

A za čtvrté je třeba si uvědomit, že musíme inovovat rychleji a lépe než naše konkurence. Je mnoho důvodů, proč nevytvořit inovační ekosystém – nedostatek peněz, času, lidí, někdy strach z toho, že ukážeme světu naše „geniální“ nápady. Nemusíme dělat vůbec nic, můžeme dále honit dělníky na linkách a optimalizovat sklady. A jednou se dožijeme toho, že budeme mít času dost, i lidí, kteří nebudou mít co na práci, a všichni si budeme číst naše staré a zaprášené nápady, které jsme si tak pečlivě uschovali před světem do šuplíků. A k logu naší firmy doplníme tři písmena – RIP.

Prof. Ján Košturiak, Ing. Jan Mašek, MgA. Martin Tvarůžek, Ing. Tomáš Michálek, MSc.

kostur@ipaslovakia.sk

Zde si můžete stáhnout inovační slovníček.