„Když se bojíte udělat chybu, nikdy nepřijdete s ničím originálním,“ řekl Ken Robinson. Manažeři často dělají mnoho hloupostí s dobrým úmyslem. Kromě toho, že tak zbytečně utrácejí svůj čas a energii, snižují také výkonnost svých spolupracovníků, i když ji chtějí ve skutečnosti zvýšit.
Svět se změnil. Musíme se naučit spoustu nových věcí, ale i odnaučit mnohé věci, které nás naučili na manažerských školách. Svět podnikání prochází transformací – odstraňují se zbytečné zprostředkovatelské mezičlánky, prosazuje se masová customizace a „samoobsluha“. Profesor Milan Zelený doporučuje strategii 3P: pochopit, co se děje, přizpůsobit se novému světu a využít příležitostí, které transformace přináší.
„Je šílenství neustále a opakovaně dělat stejné věci a očekávat odlišné výsledky,“ řekl kdysi Albert Einstein. A řekl také, že informace nejsou znalosti. Jsou firmy, kde sbírají, analyzují a prezentují informace (popisují a plánují akce), a jsou firmy, kde rozvíjejí znalosti (soustřeďují se na akce a na schopnost úspěšné realizace). Které firmy jsou úspěšnější? Půjdete na oběd ke kuchaři, který si jen čte v kuchařských knihách, nebo raději k takovému, který umí perfektně vařit?
Pro úspěšné zavedení inovačního procesu ve firmě jsou důležitá 3V:
1. Výkonnost
2. Výjimečnost
3. Vášeň
Výkonnost znamená především zjednodušovat a odstraňovat to, co je zbytečné (to, kde každý den plýtváme a zbytečně ztrácím čas na hlouposti). Je tedy důležité umět poznat důležité věci a věnovat se jim a všechno ostatní eliminovat.
Mnohé firmy i lidé se při rozvoji své výkonnosti zabývají otázkami, co a jak mají dělat. Důležitá otázka je však, proč. Můžete mít nejvýkonnější firmu na světě, která vyrábí psací stroje nebo telefonní ústředny, ale když každý píše na počítači a telefonuje za použití mobilního telefonu, nemá taková firma žádný smysl. Můžete být výkonný člověk, který dokáže za den udělat mnoho věcí a vydělat mnoho peněz, ale na sklonku života třeba přijdete na to, že jste rychle lezli po žebříku, který byl opřený o nesprávnou stěnu. A už nemáte čas to změnit.
Výjimečnost znamená pochopit světové trendy a najít vlastní cestu. Nejde o slepý benchmarking a napodobování nejlepších praktik, ale o hledání něčeho jedinečného, v čem můžeme být nejlepší na světě. Ano, mluvíme o kreativitě, inovacích a schopnosti experimentovat a hledat nová řešení. Je to cesta hledání, riskování a pokusů – všechno třeba nevyjde hned napoprvé, a něco možná nevyjde vůbec. Důležitá je i vytrvalost, trpělivost a opravování chyb a omylů na cestě k výjimečným řešením.
Všechny velké věci na světě dělají lidé s vášní. Ani výkonnosti a výjimečnosti nelze dosáhnout bez vášně – stačí si vzpomenout na velké umělce, vynálezce, inovátory a podnikatele. Velké věci nevznikají s vidinou peněz – lidi motivuje svoboda a touha dělat je. Kdyby měli v minulosti psychiatři a farmaceutické firmy takovou moc jako dnes, tak by krotili vášně Van Gogha, Baudelaira, Modiglianiho, Mozarta, Balzaka, Tolstého, Dickense, Rachmaninova nebo Zoly psychofarmaky a my bychom byli ochuzeni o jejich geniální díla.
Když jsem pozoroval, že někteří z lidí se stejnými schopnostmi jsou velmi chudí, a někteří jsou velmi bohatí, překvapilo mě to a zdálo se mi, že stojí za to zjistit, proč tomu tak je. Ukázalo se, že je to celkem přirozené. Kdo neměl představu o budoucnosti, tomu se to vymstilo. Kdo se však pilně snažil s využitím rozumu, ten pracoval rychleji, snáze a přinášelo mu to zisk. (Sokrates)
Několik faktů:
• Méně než 50 % pracovní doby pracují lidé na důležitých věcech a prioritách, které vedou k dosažení strategických cílů.
• Ve zbylém čase se řeší věci, které nepřidávají žádnou hodnotu.
• Ve většině projektů se překročí rozpočet nebo termín anebo se nesplní plánované cíle.
• Lidé v podnicích si stěžují, že jsou přetížení, pracují stále víc, a přesto se jim nedaří splnit naplánované úkoly.
• Neschopnost dotahovat věci do konce a proměnit plány v úspěšné akce je dnes jedním z nejvýznamnějších problémů managementu. Manažeři podniků si stěžují na velké rozdíly mezi plány a jejich realizací.
Co vlastně dělají mnozí dobře placení lidé v podnicích?
• Sepisují vize, poslání, strategické cíle – na úspěšnou akci a realizaci plánů jim už většinou nezůstává čas.
• Vytvářejí příručky, standardy, manuály nejlepších praktik – místo toho, aby nejlepší praktiky používali.
• Prosedí hodiny a dny na poradách a schůzích, kde diskuse často nahrazuje čin.
• Alibisticky sbírají tuny analýz, píšou a čtou stovky mailů, místo toho, aby se správně rozhodli ve správné době.
• Množství energie vynakládají na zdůvodňování své užitečnosti a na hledání argumentů, proč není něco možné nebo proč je to příliš složité či rizikové – většina podniků by neexistovala, kdyby se při jejich vzniku takto chovali jejich zakladatelé.
• Vytvářejí specializovaná oddělení, která mají „své“ cíle, úlohy, „úředníky a koordinátory“ – chybí spolupráce, společný jazyk, společné nasazení za firmu, podnikatelský duch.
• Nakupují analýzy pro marketing, připravují výstavy a propagační materiály, ale nikdo ve firmě detailně nezná skutečné problémy a strategie zákazníků.
• Stále něco začínají a nic nedotahují do konce.
• Vytvářejí nové formuláře a tabulky, které nikdo nepotřebuje.
• Vytrvale zavádějí nové manažerské metody a „nejlepší praktiky“, které sice nikdy nefungovaly, ale v neúspěšných pokusech pokračují, místo aby použili vlastní rozum a hledali svou vlastní cestu.
Dobrý lídr by měl mít okolo sebe schopnější lidi, než je on sám – lidi, kteří mají odvahu, vytrvalost, statečnost, energii a silnou motivaci dosahovat vrcholů. S poskoky a plniči příkazů se inovuje těžko. Místo dlouhých analýz, vizí či strategických plánů je dnes lepší dělat rychlé a malé kroky, testovat, ptát se zákazníků, rychle opravovat chyby a učit se.
Pro úspěšné inovace ve firmě je důležité najít inovační lídry, vytvořit jim prostředí, sestavit si týmy a nechat je tvořit. Dále vytvořit organizaci – vybrat nápady, sponzory, inovační radu, projektové řízení, které proměňuje nápady na byznysy. Je třeba budovat kulturu kreativity, otevřenosti, důvěry, experimentování a akceptace chyb, které vznikají při hledání výjimečných řešení. Důležité je nastavit metodiku, která je systematická, ale není příliš byrokratická.
Pro úspěšnou realizaci inovačního byznysu jsou důležité především dobře sestavený a fungující projektový tým, lídr inovačního projektu s podnikatelským duchem, motivace lidí, dobrá příprava, organizace a řízení celého projektu a v neposlední řadě pak sladění všech prvků podnikatelského systému.
Příklad složení inovačního projektového týmu – marketing, obchod, servis, proces zákazníka, vývoj, průmyslový design, konstrukce, technologie, nákup, logistika, strategie, vedení podniku.
Motivace je to, co lidi pohání zevnitř. Vše zvenčí (peníze, pochvala, auto, postavení) je stimul, který působí dočasně.
Několik tipů pro práci inovačního týmu
• Kontrolní setkání projektového týmu se sponzorem jednou za měsíc.
• Prezentace před inovační radou – po ukončení jednotlivých etap projektu: schválení projektu, schválení konceptu, schválení výsledků vývoje, start výroby a uvedení produktu na trh. Poté vyhodnocení projektu po uplynutí jednoho roku od doby, kdy byl produkt uveden na trh.
Poučení z průběhu projektu
• Jak byl naplánován průběh projektu, jednotlivé etapy a výsledky?
• Jak to ve skutečnosti probíhalo a jaké byly výsledky?
• Jak vznikly odchylky od plánu, kde byly jejich příčiny?
• Jaké je z toho poučení?
• Co musíme v novém projektu udělat lépe?
Otázky k podmínkám pro efektivní práci inovačního týmu
• Máme dostatečnou podporu sponzora?
• Máme vytvořené podmínky pro rychlou komunikaci se sponzorem?
• Máme dostatečné nástroje pro zajištění disciplíny v práci týmu? Docházka, plnění úlohy apod.
• Máme prostředí, ve kterém mohou najít motivaci členové týmu?
• Máme dostatečné znalosti ke zvládnutí projektu? Když ne, v čem potřebujeme pomoci? Školení, konzultace, koučink apod.
• Máme dostatek času na projekt? Když ne, jaké máme řešení? Redukce pracovního zatížení, posílení týmu, redukce projektu apod.
• Máme zdroje na práci týmu? Místnost, pomůcky apod.