EMO Hannover 2013, část 1 - obecná rekapitulace

Po dvou letech v obdobném termínu na stejném místě se uskutečnil veletrh výrobní techniky Exposition Mondiale de la Machine Outil. Jedná o světově největší výstavu výrobní techniky letošního roku, která nadchla mnohého návštěvníka – ať už šlo o uživatele, prodejce, investory, tvůrce či snad ty, kterým nejsou obory, kde se vytváří přidaná hodnota, zcela blízké.

Předminulé EMO konané v roce 2009 v Miláně bylo poněkud pod vlivem ekonomických problémů konce prvního desetiletí 21. století, přesto naplnilo očekávání všech ekonomických i technických optimistů. V momentě, kdy na určitou míru ekonomické nejistoty si firmy zvykly, mnoho firem vyrábějících obráběcí stroje hlásí velmi úspěšné období. Však ostražitost uživatelů-investorů při vynakládání prostředků do obráběcích strojů přetrvává. Letošní EMO bylo rovněž velmi očekáváno, ale ne proto, že by byl někdo zvědav, která firma „zlé časy“ přežila, a která ne. Že se však stále něco děje a ve světě výrobní techniky se to mele a že výrobci obráběcích strojů nemají na růžích ustláno, lze dokumentovat i na EMO 2013.

EMO 2013 zahájili prezident Spolkové republiky Německo Joachim Gauck a Karl de Gucht, komisař pro obchod Evropské unie. Na veletrh zavítalo celkem 142 804 návštěvníků, z toho 59 procent bylo z pořadatelské země. Zajímavé je, že jen 9 procent letošních příchozích navštívilo EMO 2009 v Miláně, 38 procent bylo na EMO 2011 a pro 43 procent návštěvníků byl veletrh EMO Hannover 2013 jejich první návštěvou. Že by nastupovala nová generace zajímající se o výrobní techniku?

Na 77 procent zahraničních návštěvníků bylo ze zemí Evropské unie. Návštěvníci z České republiky si svou přítomností ve statistikách vydobyli jedenáctou pozici. V žebříčku zemí (uvažujme ty, které jsou velikostí obyvatel měřitelné s námi) byly v počtu návštěvníků před námi Švédsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Rakousko a Dánsko. Švédové a zejména Dánové mají veletrh za humny, Nizozemci překvapili, že překonali Švýcary. Rakušané museli vynaložit o dost menší úsilí než Češi, Moravané a Slezané, aby se do Hannoveru dostali (neboť nemají nic podobného dálnici D1). Byť je tradičně za úspěch považována, když už ne medaile, tak účast v první desítce, v porovnání s ostatními zeměmi sedmadvacítky jsme v návštěvnosti veletrhu (stejně tak v produkci výrobních strojů) sice malou zemí, se kterou se však musí počítat.

Vystavující firmy jsou si toho dobře vědomy. Zejména ty, které působí na území Czech lands (aktuálně módním způsobem řečeno obyvatelem pocházejícím ze Slezska). Na jejich stáncích byli přítomni česky mluvící zástupci, což u mnohých návštěvníků opravdu způsobuje, že ztrácejí ostych.

Výstavní plocha všech vystavovatelů dosáhla 181 000 m2. Z našich končin do Hannoveru přijelo 37 vystavujících firem. Veletrh EMO není jen o strojích, ale i o politice a diplomacii. Veletrhu se proto rovněž účastnil Svaz strojírenské technologie (aktuálně má 49 členských firem a ne všechny na veletrhu vystavující firmy byly členy SST), Ministerstvo průmyslu a obchodu a CzechInvest. Svaz strojírenské technologie na veletrhu nesměl chybět, zejména proto, že je členem evropské organizace Cecimo – a jednou z řady nejrůznějších doprovodných akcí veletrhu je i setkání zástupců patnácti členských organizací Cecimo. Rozloha stánků českých vystavovatelů byla celkem 2 366 m2, což historicky představuje největší expozici na EMO. Ne všechny vystavující firmy jsou členy SST, avšak počet členů této organizace sympaticky narůstá.

Poměrně velkou výstavní plochu zabíraly stánky dalších 14 členských organizací Cecimo a obdobné organizace neevropské. Americká asociace AMT a čínská CMTBA zastupovaly země s největší spotřebou obráběcích strojů. Zajímavé bylo, že se účastnily organizace z pro nás výrazně exotických zemí, jako je Argentina a Austrálie. Celkem bylo přítomno z celého světa 27 národních organizací sdružujících producenty výrobní techniky.

Na předposledním ročníku veletrhu EMO byl znát markantní nárůst technologií pro účely medicínské, při kterých se třískovými technologiemi zpracovávají zejména kovy a řekněme nestrojařské materiály. Jedná se o výrobu lebečních implantátů, náhrad končetin – protéz –, stomatologických protéz (výroba umělého chrupu) a další. S těmito medicínskými obory je spojeno obrábění nerezavějících a s lidským tělem kompatibilních materiálů, různých kompozitů apod. Na veletrhu EMO 2013 byla zařízení pro medicínskou výrobu již jeho integrální součástí, i přesto, že nešlo o specializovaný medicínský veletrh. Uhlíkové oceli, litiny a další slitiny železa stále naprosto dominují konstrukčním materiálům a právě o jejich zpracování EMO bylo.

Veletrh EMO byl oborově členěn z hlediska typu výrobních technologií, typicky na frézovací, vyvrtávací a soustružnické stroje apod. Umístit striktně do jednoho prostoru pouze jeden daný typ stroje by znamenalo, že firmy mající pestrý výrobní program by musely mít vícero stánků. Bylo by to i v rozporu s tím, že současnou strategií prodeje obráběcích strojů je poskytovat komplexní nabídku a služby, nikoli strhat zákazníka tím, že je nucen nachodit mnoho kilometrů po výstavišti. Samotní výrobci se v posledních letech zaměřují na cílové uživatelské skupiny. Naprosto dominující, a tedy i nejviditelnější je automobilový a transportní průmysl. Zato letectví a kosmonautika jsou pomyslnou třešničkou na dortu výrobní techniky, spojené s obráběním hliníku a těžce obrobitelných materiálů a stále více kompozitů. I když například spalovací plynové turbíny jsou leteckým proudovým motorům podobné, jsou přeci jen výrazně větší. Energetika si jde svou vlastní cestou (tedy alespoň po marketingové stránce). Výroba pro offshore a pro námořní dopravu a propagace umu firem dodávajících do této oblasti strojírenství se týkají převážně výrobců těžkých obráběcích strojů.

Na veletrhu EMO byla zcela minimálně prezentována skutečnost, že i samotní výrobci obráběcích strojů jsou významnými a náročnými uživateli obráběcích strojů. Není náhodou, že firmy, které si konkurují na trhu koncových uživatelů strojů dané kategorie, pro své potřeby využívají identické stroje týchž výrobců. Veřejná propagace nějakého výrobce neexistuje a převážně je skryta za hradbou mlčenlivosti. Avšak pokud to je možné, pak se výrobci, kteří používají vlastní stroje pro výrobu strojů, jež prodávají, rádi tímto pochlubí. Nelze rovněž zapomenout na to, že velmi náročným uživatelem obráběcích strojů jsou jejich subdodavatelé – výrobci komponent nezbytných pro jejich kompletaci. Zde se opět dostaneme do informačního vakua, protože výrobci spojek, ložisek, lineárních vedení atd. nemohou stranit svému dodavateli, když chtějí prodávat bez bariér.

Veletrh nebyl jen veletrh poutačů, prospektů, exponátů a unavených nohou. Řada firem naplánovala oznámení významných změn v jejich organizační struktuře, změn vlastníka, akvizic a podobně. Známý výrobce nástrojů, břitových destiček a stejnojmenného upínacího systému modulárních nástrojů oznámil, že pod jeho křídla nově spadá firma Tungsten Materials Business of Allegheny Technologies Inc., jež je známá pod zkratkou ATI. ATI se dlouhodobě zaměřuje na obrábění materiálů v leteckém průmyslu – prvek Ferrum (Fe) se v mnohých „leteckých“ slitinách nachází v mizivém množství.

The Fair Friend Group (FFG) je tchajwanský koncern, který v roce 2012 vlastnil (ovládal) 60 firem. Ke skupině patřily firmy například Jobs, Rambaudi and Sigma a další, v Evropě celkem deset výrobců. Aktuálně se chlubí tím, že patří do top 100 nejlepších tchajwanských značek, vedle např. Aceru či Asusu. Na veletrhu bylo ohlášeno, že koncern MAG se nadále bude zaměřovat na dodávku výrobních technologií pro automobilový průmysl a tradiční němečtí výrobci Hüller Hille, Hessapp, Modul, VDF Boehringer, Witzig & Frank a MAG Russia nově patří pod tchajwanskou skupinu. Vedle toho americké firmy Cincinnati and Giddings & Lewis patří skupině Fives Machining Systems, Inc. (chlubí se tím, že zahrnuje cca 50 značek).

Jednou z doprovodných akcí byl kongres nazvaný Producing more intelligently pořádaný Maschinenbau-Institut GmbH spadající pod svazovou organizaci VDMA. Kongres se zaměřoval na výrobu z celopodnikového pohledu, zmiňovány byly pojmy štíhlá výroba a distribuce, strategie, globální změny, nástup inovativních firem, pružnost výroby a další převážně v souvislosti s pojmem čtvrtá průmyslová revoluce. Loňský Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně hostil indické firmy a o spolupráci s Indií proběhlo několik seminářů. V roce 2013 se indické firmy „přesunuly“ do Hannoveru a VDW uspořádalo seminář EMO Focus on India.

Na konkrétní výrobní technologie byla zaměřena konference New Production Technologies in Aerospace Industry pořádaná organizací IFW (Institut für Fertigungstechnik und Werkzeugmaschinen při univerzitě Hannover). Přednášky se věnovaly konceptům obráběcích strojů, automatizaci, přesnému obrábění, obrábění nekonvenčních materiálů, monitorování procesu obrábění a jeho simulování.

V hale za obrovskými stánky firem Siemens a Fanuc se ukrývala neméně velká plocha, na které svaz VDW realizoval speciální motivační expozici pro studenty, nazvanou Sonderschau Jugend. Partnerskými firmami byly DMG/Mori Seki, Heidenhain, Weiler, Studer, Siemens, Index a další. Studenti měli možnost se dostat do těsné blízkosti obráběcích strojů a „zmáčknout“ si i tlačítka. Výsledkem mačkání byl model formule F1, jež byla vyrobena technologiemi třískového obrábění, se kterými se studenti mohli seznámit. Zdá se, že studenti byli dosti motivováni pohybovat se v tomto prostoru. A nezdá se, že by to způsobily soutěže o ceny či tombola.

Za jakousi veletržní tečku lze považovat zveřejnění dokumentu Manifest dovedností evropského průmyslu obráběcích strojů. Cecimo tak učinilo jen pár dní po skončení veletrhu. Úzký kruh svazových funkcionářů se s konečnou podobou seznámil již v jeho průběhu. Pohledem na jeho obsah to vypadá, jako by „někde přetekl pohár trpělivosti“. Uklidňující pro nás může být to, že problémy s (technickým) školstvím a fungováním společnosti se netýkají jen České republiky. Názornou a smířlivou formou je vysvětlován v dokumentu nevyřčený fakt (osmý ekonomický princip), že životní úroveň země závisí na její schopnosti vyrábět statky a služby. Tedy týká se oborů, ve kterých vzniká přidaná hodnota, tj. dochází ke zvýšení tržní hodnoty produktu, ke kterému dochází v každém stadiu výrobního procesu. Volně lze obsah dokumentu vysvětlit tak, že lidé, kteří nikdy nic nevyrobí a nevymyslí, by neměli „škodit“ těm, co se podílejí na prosperitě Evropské unie a jejích členských států, a že je potřeba spoustu věcí změnit a nabádá začít od školství. Významnost dokumentu je taková, že se k němu zajisté v MM Průmyslovém spektru nejednou vrátíme.

V roce 2015 se bude EMO konat v Miláně. Pozorný čtenář si spočítal, že tomu tak bude po 40 letech od prvého ročníku. Dá se tušit, že půjde o velkolepý podnik a po šestileté proluce se budou chtít italští organizátoři ukázat, že umí EMO zorganizovat. Nepřehlédnutelné je, že ve stejném roce a ve stejném městě hned vedle areálu Fiera Milano se bude konat světová výstava EXPO. Pokud by došlo k symbióze těchto dvou největších, přitom diametrálně odlišných supervýstav, pak další superlativy už nejsou na místě. Jen pro zajímavost, EMO 2015 nese slogan „Let’s build the future“ a EXPO 2015 „Feeding the Planet, Energy for Life“ – no uznejte, není to vedle historických památek nejlepší důvod jet do tohoto města krásných žen, módy a Leonarda da Vinciho?

Jen kdyby si naše vláda již všimla, že Česká republika je bez jejího přičinění ve světovém měřítku na 12. (13.) místě v produkci výrobních strojů a v evropském měřítku se s přehledem pohybuje v prvé desítce. Pak by česká expozice na EMO mohla nemalou měrou podpořit českou expozici na EXPO (tedy pokud vůbec bude) něčím opravdu hmatatelným. Typičtí konzumní spotřebitelé by se mohli dozvědět, že díky strojům z českých firem například jezdí vysokorychlostními vlaky, přepravují se letadly všech předních světových výrobců a tak dále.

Obráběcí stroje prezentované na veletrhu nikterak nezměnily svou podstatu a stále jsou sestaveny z pohybových os tvořících soustavu stroj-nástroj-obrobek. Jejich dílčí části, komponenty, technická řešení, aplikační oblast výrobních technologií, nástroje, elektronika a řízení a jejich napojení na mobilní zařízení, nekonvenční výrobní technologie, zejména 3D tiskárny, a řada dalších oblastí prošly evolučními změnami. Například stroj firmy Präzoplan, který mj. získal ocenění MM Award, je trochu jako z jiného světa – však na veletrhu byla celá řada výrobců, kteří se zabývali mikropohony a další přesnou mechanikou. Jejich doba právě přichází.

Na závěr nelze než konstatovat, že EMO je tím nejlepším místem pro cestu za špičkovou (výrobní) technikou. Přitom stále platí, že do výrobních hal výrobců letadel, automobilů a dalších se jen tak nedostanete. K naťuknutým oborům, typům obráběcích strojů a dalším novinkám se v následujících vydáních MM Průmyslového spektra budeme vracet.

Lubomír W. Novotný
Hannover, Německo
Foto: autor, vyjma Sonderschau Jugend (VDW)

lubomir.novotny@toshulin.cz