Avšak s přibývajícími dny pobytu na výstavišti jsou další dojmy lepší a lepší. A tak skoro po týdenním putování po výstavních halách musí kouzlo vzájemné blízkosti jednotlivých hal ocenit každý návštěvník. Pro vystavovatele je velmi výhodná možnost zaparkovat uvnitř areálu. Snad jen dvě věci kazí dojem z jinak dobře navrženého výstaviště. Toalety - jejich prostorové dispozice jsou navrženy pro návštěvníky vzrůstu průměrného Itala. Typičtí Středoevropané mají problém se v jejich prostorách minout. Druhým problémem je únosnost podlah výstavních hal, jež je nedostatečná pro expozice opravdových technických unikátů. Mnohé tak zůstane návštěvníkům neodhaleno, přitom vystavovatelé se rádi pochlubí. V loňském roce prodělalo výstaviště díky veletrhu Bimu Milano zkoušku připravenosti na tuto největší strojírenskou show roku 2009.
Veletržní dění v roce 2009
Současné hospodářské problémy ovlivňují v mnoha směrech chování národních vlád, komerčních společností, domácností i jednotlivců. Jak se tyto projevy doby odrazily na veletržním dění ve městě módy, umění a špičkové výrobní techniky? Odpověď mohou poskytnout pouhá čísla statistik, postřehy návštěvníků a specializované rozbory celého odvětví, i ty zaměřené na daný segment. Statistiky pro minulé období hovoří o trvalém růstu odvětví s pravidelnými poklesy s periodou deseti let, kdy po každém poklesu následoval o to větší růst. Podle tohoto chování by nás další zaznamenatelný pokles měl čekat někdy v roce 2012. Statistiky pro rok 2009, ať už národních svazů či zmiňované organizace Cecimo, zatím vytváří „neviditelná ruka trhu" i naše aktuální činnosti. Avšak veletržní čísla jsou o něco rychleji dostupná.
V posledních dvou letech se uskutečnily mimo jiné tři významné veletržní akce. EMO 2007 v Hannoveru, IMTS 2008 v Chicagu a zmiňované Bimu 2008 v Miláně. EMO 2007 lze považovat jak za výchozí bod, tak za vrchol „veletržního boomu", IMTS (považována za nejúspěšnější od roku 2000) je zajímavá z hlediska své lokalizace a vedle toho Bimu je spíše národní veletrh, trochu obdoba českého MSV. Ale ve vztahu k Milánu jej nelze pominout.
Veletrh EMO 2007 přišlo zhlédnout, alespoň na jeden den, 166 000 návštěvníků, IMTS 92 450, Bimu okolo 100 000 a EMO 2009 vidělo 124 660 lidí. Vystavovatelů na EMO 2007 bylo 2 118 ze 42 zemí, na IMTS vystavovalo 1 803 firem, na Bimu jich bylo 1 702 ze 39 zemí a na EMO 2009 ukázalo své produkty přibližně 1 400 firem ze 39 krajin. Obsazená výstavní halová plocha činila 179 843 m2 (EMO 2007), 114 600 m2 (IMTS 2008), 70 000 m2 (Bimu 2008) a cca 100 000 m2 (EMO 2009), Uvědomíme-li si, že Bimu je o den kratší než zbývající veletrhy, lze si i přes nekonkrétní oficiální údaje milánských pořadatelů jednoznačně učinit závěr o vlivu recese na odvětví výrobních strojů, jejich subdodavatelů i na samotné veletržní dění. A tak kritickým pohledem nelze souhlasit s vznosnými slogany pořadatelů o přecpaných halách návštěvníky, když pokles počtu vystavovatelů byl třicetiprocentní a u výstavní plochy procentuálně ještě větší. Mimochodem i významně nižší počet reálných obchodních jednání je dalším důkazem neoptimistického stavu tohoto odvětví jako důsledku poklesu spotřeby.
Nezanedbatelný pokles počtu vystavovatelů může trochu souviset s tím, že se EMO nekonalo v Německu (a to hned z několika důvodů). Tato spekulace by si zasloužila hlubší rozbor nad daty, kterými disponují především pořadatelé, tak např. Cecimo. V sedmi stech nevystavujících firmách proti roku 2007 jsou ukryty například INA a FAG (jež patří do skupiny Schaeffler). Majitelé učinili strategické rozhodnutí nevystavovat v celém roce 2009, což znamená nebýt vidět na takto významné akci. To je jeden příklad z řady dalších a daly by se jmenovat i české firmy (např. Tajmac-ZPS vlastněný italskou společností), které se rozhodly zaměřit pozornost na řešení vlastních problémů, zejména z důvodů zachování své střednědobé i dlouhodobé prosperity.
Z pohledu technika však lze veletrh v roce 2009 považovat za velmi zdařilý. Recese paradoxně způsobila, že na veletrhu se už nejednalo o ukázku „hrubé síly", tedy toho, jak je firma silná, bohatá, prosperující, jakou má výrobní základnu a bohatý vyrobní program. Na EMO 2009 došlo k výraznému uskromnění i „gigantů" produkujících obráběcí stroje. Neopakovala se situace, kdy si každá velká firma (např. DMG, MAG, Mazak či Mori Seiki) pronajala polovinu haly a firmy se přetahovaly opticky, akusticky i exponáty o pozornost návštěvníků. Letošní EMO bylo v duchu účelnosti a efektivnosti. Firmy důkladně zvážily své silné a slabé stránky a pečlivě vybíraly, čím zaujmou spotřebitele strojů. Proto na veletrhu byly k vidění opravdu zajímavé technické objekty a podstatné stroje, i když nebyly takové, aby způsobily revoluci v oboru. Je potěšující, že i patnáctičlenná skupina výrobců z České republiky nabídla světové veřejnosti nové a zajímavé produkty (podrobně v druhé části tohoto článku). Jaké jsou trendy v jednotlivých oblastech, se čtenáři dočtou ve specializovaných článcích v příštích vydáních MM Průmyslového spektra. Rozhodně hlavním trendem v nejbližších letech bude konkurenceschopnost (jak produktů, tak i firem), která se nutně nemusí navenek projevit pouze v inovacích výrobků.
Ing. Lubomír Novotný, Ph.D.
České expozice na EMO Milano
Na milánském veletrhu se prezentovalo i patnáct českých výrobců. Pojďme se společně k některým z nich podívat, co pro návštěvníky ve svých expozicích připravili.
Společnost Toshulin, a. s., představila zcela nový karuselový soustruh řady PowerTurn. Hlavní nosné dílce tohoto stoje jsou provedeny jako odlitky z cementového vysokopevnostního betonu Hipercon dodané společností Bögl Reitz a všechna pohyblivá uložení pohybových os jsou realizována pomocí hydrostatických vedení. Stroj vykazuje vynikají tlumicí charakteristiky a tepelnou stabilitu, což se odráží ve špičkových výsledcích přesnosti a výkonnosti stroje. Stroj je příkladem vynikajícího průmyslového výzkumu a vývoje realizovaného na půdě Toshulin, a. s., a stroj představoval na EMO jeden z nejzajímavějších a nejprogresivnějších exponátů.