Ing. Petr Blecha, PhD. se narodil 1. 6. 1973 v Ivančicích. Po ukončení SOU strojírenského TOS Kuřim (1987 - 91) v oboru Mechanik NC strojů pokračoval ve studiu na Strojní fakultě VUT v Brně (1991 - 96) v oboru Stavba výrobních strojů a zařízení. Zde rovněž absolvoval kurz technického znalectví ve strojírenství a ekonomice výrobních strojů, zařízení a systémů. V roce 1999 složil státní doktorskou zkoušku, stal se akademickým pracovníkem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) na FSI VUT v Brně a posléze kmenovým pracovníkem brněnského pracoviště VCSVTT při ČVUT Praha. V roce 2003 obhájil dizertační práci "Využití moderních metod řízení a zabezpečování jakosti při konstrukci obráběcích center". Od roku 2005 působí jako vedoucí odboru výrobních strojů v ÚVSSR. V roce 2006 absolvoval na TÜV Akademie Österreich kurz "Ausbildung zum zertifizierten Risikomanager" a 1. května 2006 byl jmenován ředitelem ÚVSSR. Je ženatý a má dvouletou dcerku.
Co byste vytkl našemu současnému vysokému školství?Domnívám se, že současným problémem technického vysokého školství je nedostatečná připravenost absolventů plnit požadavky průmyslové praxe. Řekl bych, že se na této skutečnosti podílí způsob financování vysokého školství. Z pozice ředitele ústavu mohu ovlivnit strukturu našeho studijního programu. Zajištění jeho kvality je ale limitováno finančními možnostmi ústavu, které by měly například umožňovat udržet na škole perspektivní mladé asistenty, zapojit větší měrou do výuky odborníky z praxe, pořádat odborné exkurze pro studenty, realizovat semestrální práce studentů formou inovačních projektů s hmatatelnými výstupy apod. Myslím si, že by bylo vhodné zrevidovat stanovené koeficienty ekonomické náročnosti studijních programů, které jsou nyní v rozsahu od 1 (humanitní) až do 5,9 (umělecké). Technické studijní programy jsou přitom ohodnoceny koeficientem 1,65 a zemědělské koeficientem 2,25, což letos představuje rozdíl cca 20 tis. Kč na studenta. Z mého jistě zaujatého pohledu bych schopného konstruktéra přirovnal k umělci s plnou odpovědností za bezpečnost a funkčnost svého výtvoru. Jsem rád, že se našemu ústavu podařilo realizovat s TU Chemnitz společný studijní program Double Diploma, který částečně řeší popsaný problém u studentů s dobrou znalostí němčiny. Rovněž mě těší aktivita vedení fakulty a univerzity, které například zajistilo studentům možnost podílet se na průmyslových projektech formou odborných praxí.
Co naopak považujete za výhodné v porovnání se zahraničními VŠ?Z vlastních zkušeností vím, že velkou výhodou našich studentů v porovnání se zahraničními je schopnost improvizovat a řešit problém z různých úhlů pohledu, což vytváří dobré předpoklady pro jejich začlenění do vývojových týmů. Tato vlastnost našich absolventů je podporována pestrou škálou předmětů, které povinně absolvují na bakalářském stupni studia. Zahraniční studenti mívají větší volnost ve výběru předmětů, což ale většinou vede k jejich zbytečně úzké specializaci.