MM: Původem jste optik, co vám dala tato profese do vašeho dalšího života?
Pavel Holubář: S trochou nadsázky schopnost porozumět svému kolegovi v jeho nápadech a uvažování alespoň tak, abychom vytvořili silnou dvojici, která má vysoký technický a fyzikální potenciál a tah na branku. K tomu je zároveň organizačně schopna využít tento potenciál v podnikání.
MM: Z toho, co jsme si říkali, jsem pochopil, že pan Jílek je zaměřený technologicky a vy jste zaujal pozici šéfa firmy…
Pavel Holubář: Je to tak, jak jsem naznačil, kolega je technickým mozkem firmy a já se postupně stal tím organizačním, podnikatelským. Od počátku jsme si velmi dobře rozuměli, já jsem chápal, co kolega zamýšlí, a snažil jsem se, aby měl k dispozici vždy vše potřebné – aby se firma mohla rozvíjet.
MM: A jak se vám podařilo postavit firmu na nohy? Naložili jste si na záda podnikatelský úvěr v té době za nekřesťanské úroky, v době, kdy banky neměly k podobným projektům důvěru?
Pavel Holubář: Jsem v otázce peněz dost konzervativní, a tak jsme bankovní úvěr v naší 25leté historii použili jen dvakrát, při první a druhé etapě výstavby průmyslového sídla firmy v Šumperku až v roce 2004 a 2007. Úvěry nebyly významné, splatili jsme je předčasně a jednání s bankou bylo spíše společenskou záležitostí.
MM: Ale jak jste začali, úplně v začátcích?
Pavel Holubář: Na úplném počátku jsme vystačili s pár stokorunami, o které jsme ochudili napjaté rodinné rozpočty, a v momentě, kdy jsme opravdu zakládali firmu, jsme měli obrovskou příležitost vydělat počáteční kapitál z přípravy vodivých vrstev na zapalovací svíčky Brisk Premium. Díky tomu a také díky možnosti sehnat z výprodejů mnoha státních či privatizovaných firem potřebné díly, zdroje, součásti vakuových pecí a komor. Byl to takový bleší trh či bazar a nám to stačilo. Naše první zařízení byla účelná, nikoliv hezká.
MM: Jak jste se dostali k tomu, co vaši firmu vyneslo na špičku v technologiích PVD povlakování?
Pavel Holubář: PVD technologie byly součástí kolegovy práce, a hlavně jeho osobním profesním motivem a já byl ochotný s ním tento motiv rozvíjet – a tady je ta správná otázka na mě – proč?
MM: Dobrá, tak tedy proč?
Pavel Holubář: PVD technologie byly známy od 80. let 20. století a průmyslová příprava jednoduchých typů tenkých otěruvzdorných povlaků tedy už existovala. Ale technologie nebyly dostatečně zvládnuty a sortiment PVD povlaků byl opravdu velmi chudý – jejich počet se tehdy vešel do pěti typů. To vše v kontrastu s jejich potenciálem – přínosy aplikace otěruvzdorných povlaků byly a jsou obrovské. Množství aplikací bylo také velmi omezené. V oboru, kde jsme byli doma, tedy v oblasti řezných nástrojů, byla i díky omezenému rozsahu sortimentu povlaků, i díky velmi nízkému povědomí technických pracovníků firem, využitelnost minimální. Česko a Slovensko přitom byly tradičně země s vysokým podílem průmyslu, který obráběl. To byl pro mě první signál, že se dá uplatnit to, čemu se v garáži věnujeme.
Druhým podnětem, proč jsme se pustili do celkem dobrodružného experimentování s kolegou v garáži byl velký rozdíl mezi tím, co se prezentovalo na odborných konferencích, a mezi praktickým uplatněním PVD povlaků. Tedy rozdíl mezi laboratorním výzkumem a následným využitím v komerční fázi. Opět jsem v tom s kolegou viděl obrovský potenciál, pokud však vymyslíme něco nového nebo neobvyklého a dokážeme to prosadit do českých a slovenských firem. Schopnost provádět výzkum a vývoj na zařízeních, která mají již provozní parametry, schopnost jít vlastní cestou vývoje, tedy dělat kroky stranou a schopnost popularizace PVD povlaků nás doprovází celý profesní život a stojí za naším úspěchem.
MM: Takže všechno, co jste dělali a děláte, pochází z vašich hlav, mohu to tak chápat?
Pavel Holubář: Samozřejmě vysoké nasazení v oblasti vlastního výzkumu a vývoje znamená spolupráci s odbornými organizacemi, využívání projektů a vyvíjení vlastní publikační činnosti. Myslím si, že jsme v tom dobří a během naší historie jsme prošli spolupracemi s velmi zajímavými partnery z České republiky i ze zahraničí.
MM: Dá se blíže určit, kdo nebo co vám nejvíce pomohlo?
Pavel Holubář: Čeho si za tu dobu vážím nejvíce, je spolupráce s profesorem Stanislavem Vepřekem z Technické univerzity v Mnichově. S ním se nám podařil opravdu světový úspěch, a tím bylo naše prvenství v průmyslové přípravě nanokompozitních povlaků, které dodnes představují špičku v širokém spektru PVD tvrdých či supertvrdých povlaků.