Společnost OMS Lighting, kterou v roce 1995 založil bývalý učitel matematiky Vladimír Levárský, patří v současné době ke světovým lídrům ve své komoditě. Je tvůrcem a producentem průmyslových a designových svítidel a komplexních světelných řešení. Disponují vlastním výzkumným a vývojovým centrem a interním oddělením designu. Měsíčně se ve firmě vyrobí na 260 000 ks svítidel v průměrné výrobní dávce 23 kusů. Průměrná doba dodávky standardního výrobku činí 5,3 dne a průměrná doba dodávky nového řešení 16 dní. Klíčovými prvky strategie OMS jsou inovace, flexibilita, rychlá schopnost učení a rychlá realizace. Profesor Košturiak velmi úzce spolupracuje s majitelem firmy Vladimírem Levárským, například na vytvoření inovačního centra a na inovaci produktů a procesů.
MM: Tento rozhovor je součástí speciální monotematické přílohy věnované inovacím ve štíhlé výrobě. Proto se ptám na váš názor, zda má koncept leanu v této podobě, jak jej známe a zavádíme, šanci na přežití?
Prof. Košturiak: Myslím si, že väčšina ľudí filozofiu lean nepochopila a redukovala ju na 5S, štandardy, nástenky a ďalšie metódy, ktoré sa firmy pokúšali kopírovať z firmy Toyota. Jeff Liker mi kedysi povedal, že to najdôležitejšie z výrobného systému Toyota nie je vidieť a nedá sa skopírovať. Jeff mal na mysli kultúru, filozofiu, hodnoty, spôsob myslenia a spolupráce ľudí, nie špecifické metódy. Jedna z definícii lean hovorí, že je to trvalé úsilie o plynulý tok hodnoty k individuálnemu zákazníkovi. V tomto kontexte by sme teda mohli povedať, že práve myslenie lean je základom prežitia firmy, ktorá neustále inovuje a doručuje hodnotu zákazníkovi bez zbytočného plytvania.
Ing. Frolík: Ano, myslím, že rozhodně má. Pokud bych tento názor nesdílel, nezaložil bych právě s Jánem před více než 10 lety API – Akademii produktivity a inovací, která se na oblast průmyslového inženýrství a leanu specializuje. Lean principy jsou založeny na selském rozumu a nejsou žádnou raketovou vědou, nicméně je třeba vše stále přizpůsobovat trendům moderní doby. Samozřejmě se stupněm automatizace procesu jeho význam klesá, ale automatizace většinou znamená specializace a u inovativních firem vítězí naopak vysoká flexibilita. A právě tam se lean uplatní nejvíce.
MM: Průmyslová Evropa, speciálně Německo, a Česká republika také, žijí delší dobu iniciativou Industry 4.0, resp. Průmysl 4.0. Je podle vás vertikální a horizontální digitální výrobní integrace všelékem na uzdravení současné diagnózy evropských, resp. českých a slovenských firem? Co na tuto současnou vlnu říká zdravý rozum?
Ing. Frolík: Samozřejmě není. To, čemu Němci říkají Industrie 4.0, je postupný průnik datového propojení věcí, strojů, výrobních procesů, více či méně inteligentních řídicích systémů ve stále se zdokonalujících datových sítích, což se však již postupně rozvíjí řadu let. Ano, moderní podnik se tomuto trendu musí přizpůsobit.
Znalost řemesla, flexibilní malosériovou a zakázkovou výrobu to významně asi nezasáhne. I naše sofistikovaná lůžka jsou takříkajíc „inteligentní“ a umějí rozeznat určité rizikové chování pacienta či pomocí senzorů snímat bezkontaktně řadu jeho vitálních funkcí, a navíc je v „cloudu“ zpracovat. Ale je to stále postupná evoluce a reakce na to, jak se průmysl, věda, požadavky zákazníků i jejich schopnost moderní poznatky absorbovat, neustále vyvíjejí.
Prof. Košturiak: V poslednej dobe k nám z Nemecka preniká aj veľa iných nezmyslov. Industrie 4.0 je podľa mňa reklamný slogan, s pomocou ktorého môžu nemecké firmy typu Bosch alebo Siemens lepšie triasť mešcami s peniazmi z ministerstiev a fondov. Nazývať štandardný evolučný vývoj technológií a ich aplikácii revolúciou je prehnané. Ja som podobné „revolúcie“ zažil počas svoje práce v Stuttgarte koncom osemdesiatych rokov pod názvom CIM (Computer Integrated Manufacturing). Našťastie sa svet podnikania neriadi podľa sloganov a hesiel z veľtrhov a konferencií.
MM: Co vás ve vašich odborných názorech spojuje a kde naopak nenacházíte konsensus?
Ing. Frolík: Ján je pro mě největší akademická autorita v oblasti průmyslového inženýrství a inovačních metodik v Česku a na Slovensku, navíc schopná své názory a řešení nejen vysvětlit, prodat, ale i prakticky realizovat. V tomto ohledu se s ním nemohu, ani nechci srovnávat. Byl a je mi velkou inspirací a nikdy jsem neměl důvod o tom, co říká a dělá, pochybovat. A to nejen ve svém odborném, ale i soukromém životě. Ján zanechal významnou stopu v mém myšlení, v přístupu k řízení a k lidem a růst Linetu je tak i trochu jeho dílem. Kéž bychom měli takových lidí v české kotlině více.
Prof. Košturiak: Myslím si, že nás spája podobný pohľad na morálne správanie sa ľudí a hodnoty v podnikaní, vášeň pre objavovanie nových vecí, inovácie, láska k našim rodinám. Konsenzus sme v minulosti viackrát nenašli, lebo obaja sme výbušní a tvrdohlaví. Napriek tomu je medzi nami dobrý, priateľský vzťah a vzájomná úcta. Myslím si, že Zbyněk je ambicióznejší a oveľa pracovitejší ako ja.
MM: Jste velkými autoritami podnikatelsko-inovační sféry v České republice a na Slovensku. Máte za sebou mnoho zásadních úspěchů, ale samozřejmě i neúspěchů, jak to v podnikání chodí. Pokud byste měli jmenovat tři zásadní milníky vašeho dosavadního profesního života, jaké by to byly?
Ing. Frolík: Bude to znít asi povýšeně, ale já neúspěchy vždy vnímal jako dobrou příležitost je vyřešit. Mám sportovní povahu a podnikání vnímám jako ekonomický sport. A také si na ty horší chvíle moc nepamatuji. Mám pocit, že jsem měl a stále mám v podnikatelském i soukromém životě docela štěstí. Pokud člověk s vervou a poctivě dělá ať už cokoli, dříve či později se pravděpodobně dočká úspěchu. Asi klíčovými milníky bylo poznání, že ne já, ale moji podřízení a jejich synergie přispívají nejvíce k rozvoji podniku, dále najití nového inovativního řešení produktu, vypracování té správné mezinárodní glorioly okolo našeho byznysu, rychlý vstup do zemí EU a posléze do USA a do celého světa. Firma vyrábějící původně jednoduché postele se tak z kapitálu 10 tisíc dolarů za 25 let bez jakýchkoliv investic z kapsy majitelů vypracovala na dnešní hodnotu téměř 800 mil. eur.
Prof. Košturiak: Mal som šťastie, že som koncom osemdesiatych rokov mohol pracovať so špičkovým Fraunhoferovým inštitútom IPA Stuttgart, kde som našiel silný vzťah k novým technológiám a inováciám. Tam vznikali úžasné projekty, ktorých výsledkom bol napríklad vývoj simulačného systému SIMPLE++ (dnes PlantSimulation) alebo 3D skenovania a modelovania (iQvolutions). Zažil som tam krásne obdobie, kde som si mohol vyskúšať, ako sa nápad mení na prototyp a nový biznis celosvetového rozsahu.
Moja dlhoročná spolupráca so spoločnosťou Fraunhofer vyústila do spoločnej firmy IPA Slovakia, ktorú som zakladal a viedol. Myslím si, že sme v tomto období urobili celkom dobrú prácu v oblasti priemyselného inžinierstva a zvyšovania produktivity vo vyše 200 firmách. Dnes na to nie som až taký hrdí, pretože vidím aj negatívne efekty zvyšovania produktivity – rastúce množstvo ľudí bez práce.
Tretia oblasť nastala pred pár rokmi. Založil som Podnikateľskú univerzitu, baví ma spolupracovať s menšími aj väčšími podnikateľmi, rozvíjať aj vlastné podnikateľské projekty (napr. Agrokruh, eBike) a inovovať – seba a svoje okolie. Som veriaci človek a myslím si, že podnikanie je o hľadaní toho, k čomu nás Pán povoláva, rozvíjaní talentu a darov, ktoré sme dostali. Nič nám nepatrí a nič si so sebou nezoberieme na druhý svet, sme iba dočasní správcovia Božieho kráľovstva, ktoré nám bolo zverené. Pribúdajúci vek prináša ešte jednu nádhernú vec – postupné zriekanie a oslobodzovanie sa od všetkého, čo sme v živote dostali. Ticho, pokoj a možnosť zamerať sa na podstatu. Život je krásne dobrodružstvo.
Vážení pánové, děkuji vám velice oběma za rozhovor a přeji vše dobré.
Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com